Batáty (Ipomoea batatas)

Popis: Jedná se o kořenové hlízy Povijnice jedlé (Ipomoea batatas), z čeledi svlačcovitých. Batáty, zvané také sladké brambory, nejsou botanicky příbuzné pravým bramborám, i když oboje jsou původem ze Střední Ameriky. Batáty dorazily do Evropy dříve než brambory a byly ve své době vysoce ceněny. Díky vysokému obsahu škrobu se v některých oblastech světa staly batáty jednou z nejdůležitějších potravin místního obyvatelstva, domácích zvířat, ale i četných polních škůdců. Obsahují 6% sacharidů, asi 20% škrobu, 2% bílkovin a 9% pektinů. Díky karotenoidům mají zářivou barvu, obsahují plno vlákniny a patří vůbec k nejvýživnějším druhům zeleniny. Tyto hlízy mohou pomáhat v prevenci rakoviny, degenerativních očních chorob, deprese a srdečních onemocnění.

Původ: Tropické a subtropické oblasti střední Ameriky

Batáty jezte i se slupkou, abyste získali více beta-karotenu a vlákniny.

Využití v kuchyni (podle způsobu úpravy):

Syrové - dobře umyté a rychle oškrábané je vkládáme do okyselené vody, to zabrání jejich zhnědnutí. Nakrájené na kolečka či nastrouhané jíme jako ředkvičky nebo jako přílohu k masu.

Vařené - vaříme jako brambory se solí a kmínem, hotové posypeme bylinkami.

Smažené - jsou výborné v trojobalu s bylinkami a sezamem.

Pečené - zapékané s brambory na způsob francouzských brambor s klobásou a vajíčky. Spodní a horní vrstvu pokrmu by měly tvořit brambory.

Dušené - základem je nakrájená cibule, kterou osmahneme do růžova. Přidáme kmín a nadrobno nakrájené bílé topinabury (nezapomeneme je dát do okyselené vody). Osolíme, přidáme trochu vegety a dusíme, dokud brambory nezesklovatí.

Recept: Batáty rozmačkejte s javorovým sirupem a získáte neobvyklý dezert.

Chuť: Existují dva druhy Batátů: červené a žluté. Oba dva druhy jsou sladší než klasické brambory. Červené jsou dobré na vaření a zapékání (kotlety na smetaně s Batáty), žluté jsou dobré na smažení (bramborák, hranolky) a do těsta na pečení.

Pěstování: Pěstují se pro hlízy, které mají různé protáhlé tvary. Hmotnost hlíz jedné rostliny se pohybuje od 0,5 kg až do 5 kg. Vyžadují vždy slunečnou polohu, hluboké hlinitopísčité půdy, bohaté na organické zásobní látky; Sklizeň hlíz probíhá nejčastěji v září a začátkem října. Musíme vždy dbát, abychom hlízy mechanicky nepoškodili. Uskladněné hlívy vydrží v suchém a chladném sklepě asi 3 týdny. Místnost musí být dostatečně větrána. Malé hlízky k jarní výsadbě raději uložíme do beden s pískem nebo rašelinou.

zdroj:www.ovoce.smejkalovi.cz, receptyonline.cz