Artyčoky
Mezi velikosti artyčoku, který může dorůst do rozměrů velkého pomeranče, a tím, co z této bodlákovité rostliny můžeme jíst, existuje hrubý nepoměr.
Jedlá je pouze zdužnatělá lůžka listů a spodní část plodu.
Co je dobré vědět
Artyčoky mají pověst zeleniny bohaté na vitamíny, s blahodárným vlivem na žaludek a játra. To ovšem není na této zelenině to nejdůležitější. Artyčoky původně pocházejí ze severní Afriky, dnes se však již dovážejí celoročně z Itálie, Francie či Španělska. Podobné jako fondue patří artyčoky k jistému druhu kulinářské společenské hry. Za prvé proto, že se jedí rukama, což je požitek sám o sobě. Za druhé proto, že jejich dužnaté listy jsou jako stvořené pro namáčení do nejrůznějších omáček.Ale pěkně jedno po druhém.
Jak je servírovat
Artyčoky se servírují v celku, na speciálním nebo obyčejném hlubokém talíři. K nim se na přání podávají nejrůznější nálevy nebo omáčky: bylinkový nebo francouzský dresink, holandská či bylinková majonéza.
Jak je jíst
A teď vzhůru do práce: Levačkou si přidržujeme - samozřejmě nikoli syrový, ale vařený - artyčok a pravačkou se pozvolna protrháme od vnějších listů k vnitřním. Odtrháme lístek po lístku, každý jednotlivě namočíme v omáčce - talíře na artyčoky mají proto oddělené prohlubně ve tvaru mističek -, nažloutlé tučné konce lístku stiskneme mezi zuby a vysajeme dužinu. Nepoživatelnou část pak odložíme na vedlejší talířek.
To nejlepší na konec
Tak cucáme a sajeme, dokud se nedostaneme ke spodní části artyčoku a nenarazíme na takzvané dno (zdužnatělé lůžko květního úboru). Ve velké misce s vodou si očistíme prsty, chopíme se velkého příboru a zcela se oddáme požitku při jeho pojídání.
Pro spoustu labužníků jsou květní lůžka samostatnou delikatesou, která často přijde ke slovu jako zeleninová příloha.
Tip
Artyčok podávaný s omáčkou vinaigrette je ideální předkrm. Kyselost octa totiž povzbuzuje chuť k jídlu.
Kdo si chce počínat správně, jí toto do měkka uvařené "dno" pouze vidličkou.
Co pít
Jako vinný doprovod se v tomto případě nabízí polosuchý ryzlink z Porýní nebo Moselka, portugalské Vinho Verde nebo alsaský muškát.
Pozor
Kdo se rozhodne sníst artyčok se vším všudy, se spodními ztvrdlými lístky i se stonkem, což s dobrým svědomím nemůžeme nikomu doporučit, ať se později uchýlí například k dvojitému Underbergu nebo fernetu (Fernet Branca) - bude to určitě potřebovat.