Maniok (Manihot esculenta)

Maniok, čili "sladký brambor", je keřovitá, víceletá rostlina tropických deštných lesů, kde dorůstá výšky až 4,57 m. Pochází z Brazílie, odkud ho portugalští otrokáři v 16. století zavezli do Konga, Guineje a nakonec i do Indonésie. Můžeme ho znát také pod názvem kasava či vuca.
Maniok je teplomilná rostlina, které se daří i ve velmi chudých půdách bez nutnosti hnojení a dokáže přežít i dlouhé období sucha. To umožňuje její pěstování v chudých oblastech světa, kde je zásadní pro asi 500 milionů lidí. Jedná se o šestý nejdůležitější potravinový zdroj světa a po bramborách na druhý mezi škrobovými rostlinami.

Jedlé části jsou listy a mrkvovité kořeny, které dorůstají délky až 2 m. Sklízí se však ve velikosti 15 - 100 cm o hmotnosti 0,5 - 2,5 kg. Kořen je tvořen tenkou hnědou kůrou a bílou, masitou, jedlou části uvnitř. Sklízí se po celý rok, musí být však okamžitě zpracovány. Na druhou stranu je možné maniokové kořeny skladovat 2 - 3 roky v půdě, což umožňuje dlouhodobé zabezpečení potravin na horší časy.

Chuť hlízy je poměrně neutrální a lze tak snadno kombinovat s různými příchutěmi. Syrové jsou však jedovaté, obsahují malé množství kyanovodíku. K otravě by však bylo nutné sníst asi 7 kg syrových hlíz. Vznikají také nově vyšlechtěné odrůdy, které tuto látku neobsahují. Jsou upravovány podobně jako brambory vařením, pečením i smažením. Můžeme se tak setkat s maniokovou kaší, koláči nebo chipsy. V Indonésii se z něj po nastrouhání dělají i palačinky. Slouží také k zahušťování omáček, výrobě škrobu, piva, alkoholu a octa. Manioková mouka je vhodný i pro ty, co nesmí jíst pšeničnou mouku a maniokový škrob se využívá i na výrobu plastů, lepidel a gumy.

Listy obsahují řadu vitamínů a používají se jako špenát či do salátů a v některých částech Asie a Afriky jako zeleninová obloha. Jsou dobrým zdrojem karbohydrátů, vitamínu C a vlákniny. Obsahují thiamine, riboflavin a niacin.
Výživová hodnota kořene manioku je srovnatelná s brambory, ale obsahuje dvakrát více vlákniny, více draslíku a mnohem méně tuku. Zejména je však ceněn pro nulový obsah cholesterolu. Maniokové chipsy obsahují oproti těm bramborovým o více než 30 % méně tuku.

V našich podmínkách ho můžeme pěstovat ve vytápěném skleníku. Rostlina vyžaduje min. teplotu asi 27 °C.

Zdroj: www.asistentka.cz, www.montalegre-do-cercal.com, www.fairobchod.cz