Soukromá návštěva

Zásady a základní pravidla chování vycházejí z obecného vztahu hosta a hostitele. V případě cizince si ale uvědomujeme, že mu musíme zprostředkovat kontakt s prostředím pro něho neznámým. Záleží ovšem také na tom, do jaké míry je host závislý na nás, Má-li svůj vlastní program a bydlí-li v hotelu, pak jej například pozveme na večírek, kde je čestným hostem,

Daleko více povinností nám vyplývá z návštěv, které u nás přímo bydlí. Pohostinnost znamená starat se o hosta, jak nejlépe můžeme, ale není třeba se kvůli tomu zadlužit a předstírat vyšší životní úroveň, než je pro nás běžná.
Respektujeme všechna přání hosta, nevnucujeme mu ale stále svou přítomnost. Neplánujeme mu všechen jeho čas, ale snažíme se vždy být připraveni se mu věnovat.

Povinností pro hostitele je vyzvednout hosta na letišti nebo na nádraží. Ženu uvítáme již tam květinami. Po cestě mu umožníme odpočinek, nabídneme menší občerstvení. Předestřeme možný program, upozorníme na různé zajímavosti, ale dáme mu možnost výběru. (Cizinci bývá obvykle ctěna česká národní kuchyně, pivo, moravské vinné sklípky, Laterna magika a pantomima.) Není vhodné se hosta neustále ptát, jak se mu líbí Praha, jak mu chutná české pivo a podobně, protože si tím nepřímo vynucujeme poklony. Hostu ze zahraničí bychom měli připravit plán města, informační publikace v příslušném jazyce, případně jízdenky na městskou dopravu atd. Poskytneme mu i základní informace o pohybu ve městě, městské dopravě, stanovištích taxíků. Praktické je dát mu naši navštívenku, nebo alespoň kartičku s naší adresou a telefonním číslem.

Při delší návštěvě je vhodné umožnit hostu, aby se v naší domácnosti obsloužil i sám (doma vždy musíme mít dostatek nápojů a základních potravin pro rychlé občerstvení). Host pak není závislý pouze na naší pozornosti. Tato nabídka předpokládá i prohlubuje důvěrnější kontakt, obě strany se cítí volněji a bezprostředněji. Při dlouhodobějším pobytu ani není možné vyčerpávat obě strany neustálými formalitami.

Do hostovy ložnice připravíme na postel ručník, osušku, žínku (novou). Hosta seznámíme s uspořádáním bytu, provedeme ho všemi místnostmi, kterých bude používat, případně ho seznámíme s fungováním některých zařízení a přístrojů. Není potřeba vysedávat s hostem každý večer, ale je nutné alespoň jednou během návštěvy uspořádat slavnostnější společenské setkání. Pokud jej chceme seznámit s lidmi, kteří by ho mohli zajímat, nenecháváme toto setkání až na závěr návštěvy. Nenárokujeme si hosta pouze pro sebe a umožníme mu další společenské kontakty. Jeho přání v tomto směru plníme s ohledem na naše možnosti.
Na závěr pobytu je vhodné zorganizovat večer na rozloučenou, nejlépe v úzkém rodinném kruhu, kde mu předáme drobné dárky a pozornosti, které by mu připomínaly návštěvu u nás. (Vhodné jsou knihy o České republice, české sklo, vamberská krajka, becherovka apod., případně dárek podle osobních zálib hosta.)
Hostitel vyprovodí svého hosta až k letadlu či vlaku, pomůže se zavazadly a nutnými formalitami.