Placení

Před příchodem do restaurace by mělo být všem zúčastněným jasné, jedná-li se o pozvání, nebo o přátelské setkání, že každý platí sám za sebe. Pří takovém posezení u kávy nebo společném obědě v pracovní den by ženy neměly očekávat, že muž (kolega, známý) bude za ně platit. Jeho povinností je postarat se o ženu jak už bylo řečeno, v takovémto případě je v roli kolegy, nikoli kavalíra. Tohle by si měly uvědomit hlavně mladé dívky, které někdy od svých spolužáků a kamarádů čekají, že za ně zaplatí, aniž respektují, že oni jsou ve stejné finanční situaci - tedy závislí na rodičích. Domníváme se, že v takovýchto případech je na místě otevřenost. Není třeba se složitě omlouvat (protože není za co, nic jsme neprovedli), ale jednoduše přátelsky seznámit dívku s vlastní finanční situací.
Muž si musí uvážit, jakou formulaci při domluvě zvolí: pozváním je míněno pozvání doslovné (např. „zvu tě na...“, „ dovolíte, abych vás pozval do...“) Je-li jasný smysl setkání, nemůže docházet k trapným situacím nebo dokonce nepatřičným domlouváním při placení. Rovněž skládání se na účet v přítomnosti vrchního je naprosto nevhodné.
Spropitné není urážkou, ale vyjádřením hostovy spokojenosti. Nejvhodnější formou jeho podání je nechat si vrátit po zaplacení účtu drobné a zpátky na talířek dát spropitné ve výši, jakou uznáme za vhodné. Platí-li se bez talířku, pak je lepší položit spropitné před číšníka na stůl, než zaokrouhlovat účet na vyšší částku. Obvyklá výše by měla činit přibližně 5-10 % z účtu, částky nižší ba i vyšší nesvědčí o našem společenském taktu. Jsme-li s obsluhou (případně kuchyní apod.) výrazně nespokojeni, není naší povinností dávat jakékoli spropitné a nenechme se nutit například váhavým vracením drobných. Trpělivě vyčkejme, až se vrchní „dopočítá“. Své rozhod­nutí nedat spropitné nemáme provázet žádným dalším komentá­řem. Není-li v účtu něco v pořádku, klidně požádáme o opravu. Nemáme-li pravdu, samozřejmě se omluvíme.
Při odchodu z restaurace platí opačné pořadí než při příchodu. Muž pomůže dámě při vstávání (vstane první a poodsune jí židli, kterou pak zase vrátí na místo), pokud tak neučiní číšník. Když pouští pán dámu první do dveří, dveře jí přidrží a u šatny pomůže do kabátu.