mobbing, bossing, staffing

Mobbing

Odvozen z anglického „to mob" = utlačovat, původně jim Konrád Lorenz (etolog) nazýval útok zvířecí tlupy na vetřelce. Poté ho převedl do lidské činnosti Peter- Paul Heinemann v roce 1972, kdy popsal agresivní chování dětí. Pojem mobbing spojený s určitými způsoby chování na pracovišti rozšířil Heinz Leymann. Mobbing je rafinovaný druh šikany na pracovišti, označovaný též jako psychoteror. Nejrůznějšími formami znepříjemňovat život na pracovišti. Je to psychické znepříjemňování fungování a práce některému spoluzaměstnanci ostatními . Útok kolegů či kolegy na jiného. Zda se jedná o mobbing poznáte dle Leymannova pravidla tzn. chování, které se objevuje 1x týdně po dobu minimálně 6 měsíců.

Cílem mobbingu je poškozování druhé osoby za účelem vyštvat ho z jeho pozice popř. za účelem jeho propuštění, nebo odejití ze zaměstnání.

Příčiny mobbingu jsou závist a konkurenční vztahy, strach z nezaměstnanosti, sexuální odmítání apod.

Následky mohou být však tragické. Mohou sahat k psychosomatickým symptomům ( žaludeční vředy, cukrovka, vysoký krevní tlak) a k sebepoškozování a v tom nejhorším případě ke smrti. Až 20% případů končí sebevraždou.

Jak se bránit proti této šikaně? Důležité je snažit se ji zarazit v samém začátku a vyhledat odbornou pomoc či občanské sdružení, která má často dlouhodobý charakter. Je nutná plná účast a spolupráce oběti a zbavit ji strachu a obavy. Z průzkumu z roku 2001 vyplývá, že v ČR JE objetí mobbingu na pracovišti 16% zaměstnanců. Evropské statistiky uvádějí 5-8% zaměstnanců. . Průzkum ukázal, že terčem skrytého teroru na pracovišti se stávají zaměstnanci středních a starších věkových kategorií( muži 50let, ženy mladší ve věku 35- 45 let, průměrný věk kolem 40let). Statistiky ukazují, že ženy jsou ze 40% šikanovány ženami, z 30% muži a z 30% oběma. Muži jsou šikanovány ze 76% muži, ze 3% ženami a z 21% muži i ženami. Ženám hrozí oproti mužům o 75% vyšší riziko, že se stanou objetí mobbingu. Další častou obětí se stávají 5x častěji lidé se zdravotním postižením.

Fáze mobbingu ( Pavel Beňo)

1. první fáze konfliktů, pomluv a schválností - nejde ještě o promyšlené chování.
2. fáze přechod k systematickému psychoteroru, záměrem je poškodit druhého. Šikanovaná osoba je v roli oběti, je citlivější a zranitelnější. Zhoršuje se její psychický i fyzický stav. Roste jeho nejistota a uzavírá se sám do sebe.
3. fáze je konkrétní napadání a obviňování. Ze označen za „černou ovci" společnosti a jsou proti ní činěny sankce.
4. fáze nastává v důsledku dlouhodobého kritizování a člověk je na dně. Vykazuje všechny známky toho, co mu bylo zpočátku neoprávněně vytýkáno. Oběť je tělesně i duševně vyčerpaná. Nastává otázka času, než jí dojdou síly a odejde.

Bossing

Je pravým opakem mobbingu. Neprobíhá šikana zaměstnanců mezi sebou, ale ze strany nadřízeného. Jak se projevuje bassing v praxi aneb jak se chová šéf bossingař. Ignoruje své zaměstnance neodpovídá na pozdravy a ignoruje je. Chová se k němu arogantně. Požádá- li podřízený o dovolenou neschválí mu ji. Odsekává na toto téma. Sděluje mu, že by to mohli chtít všichni, takže volno nehrozí. Plete si jména zaměstnanců a nechce se nechat opravit a opovrhuje tím, že to nemá vliv na chod firmy. Dobrý návrh z vaší strany považuje za svůj. Netoleruje nepřítomnost na poradách, všichni si na ni musí vyhradit prostor jinak bude zle. Snaží se zadávat nedosažitelné a méně časté úkoly, aby mohl své zaměstnance po splnění zkritizovat. Rád ponižuje podřízeného před ostatními, kdy nastává ještě větší trapná situace. Chce být diktátor, a pokud se ti něco nelíbí můžeš jít. Na tvé místo stojí celé davy. Lze sem zařadit sexuální obtěžování a rasové příčiny na pracovišti. Bossing se vyskytuje po celém světě, v jakémkoliv zaměstnání. Především ve velkých firmách, kde panuje konkurenční boj, u mužů i u žen .V pracovním prostředí, kde panuje špatná atmosféra, nedůvěra, pomluvy či závist. Ve většině případů se to týká i nových pracovníků, kteří nemají zkušenosti s chodem firmy. Dále jedinci, kteří se odlišují, jsou nápadní, mají podivínskou povahu ,nebo se dají snadno vyprovokovat apod. Věnujte tomu pozornost, protože objetí se nemusí stát ten nejslabší. Bossing může být krátkodobého i dlouhodobého rázu.

Důsledky bossingu způsobuje pocit méněcennosti, celkové snížení výkonnosti firmy, větší nemocnost, úpadek kreativity a inovativního myšlení jedince i kolektivu. Nezůstávejte v pozici oběti a braňte se. Člověk by se neměl vždy vzdát a bojovat o své místo ve firmě. Postavte se problému čelem i když je to někdy mnohem složitější bojovat s nadřízeným, který má silnější pozici než vy.

Jak se bránit a co dělat ? Řekněte co nejvíce lidem, známým či kolegům. Dostane se vám podpory bojovat. Řekněte nadřízenému, že jeho chování vůči vaší osobě se vám nelíbí a uráží vás. Požádejte o přeřazení na jinou pracovní pozici. Sbírejte důkazy psychického násilí ( např. písemnou dokumentaci a emailovou poštu) Upozorněte na to vyššího nadřízeného nebo příslušné orgány, které se šikanou na pracovišti zabývají např. občanské sdružení Práce a vztahy, Český helsinský výbor.

Staffing

Je tlak podřízených pracovníků na vedoucího, jehož cílem je jeho zničení.

Podle Brigitte Huberové ( výzkum ve Švédsku) uvádí, že 44% je mobbováno kolegy, 37% nadřízenými a 9% podřízenými.