Psychická zátěž a stres

Psychická zátěž a stres na pracovišti jsou v posledních letech stejně vážným problémem jako např. nezaměstnanost. Na zaměstnance se klade stále větší nárok na odbornost a technickou vybavenost, která je spjata s velkou míru zodpovědnosti.

Psychická zátěž nesleduje a nezohledňuje zátěž jednotlivce, ale vliv práce na kolektiv. V pracovním prostředí patří mezi sledované a hodnocené faktory práce a pracovních podmínek z hlediska psychické zátěže. Hodnocení psychické zátěže náleží odborníkovi a posuzuje: časový tlak a intenzitu práce, pracovní tempo, nároky na komunikaci, práce v třísměnném a nepřetržitém pracovním provozu a noční práce, hmotnou odpovědnost, hluk, ochrana zdraví při práci, šikanu, a další.

Stres na pracovišti je odlišný faktor od psychické zátěže. Stres je přirozená odpověď na přetížení organismu nadměrnou zátěží většinou psychického původu. Je to zpravidla otázka objektivních pocitů konkrétního zaměstnance.

Druhy stresu

• Eustres „dobrý stres" - pozitivní zátěž, kdy stres nemusí být vždy pro náš organismus negativní. Může u člověka vyvolat motivaci a dosáhnout lepšího pracovního výkonu. Stres zlepšuje soustředění a pomáhá nám vyrovnat se s nároky kladenými na člověka.
• Distres „špatný stres" - nadměrná zátěž, jejich důsledkem je snížení výkonu a neschopnost vykonávat pracovní činnost. Při dlouhodobém působení na lidský organismu může v jedincovi vyvolat onemocnění a v horším případě i smrt.

Reakce na stres

• fyzické efekty - poruchami spánku, bolestmi hlavy, zvýšení krevního tlaku a bušení srdce
• psychické efekty -deprese, vyčerpanost, úzkost
• efekty z hlediska chování - zvýšeným kouřením, podrážděností, sníženým pracovním výkonem

Syndrom vyhoření

byl popsán v roce 1975 H. Freudenbergerem v časopise Journal of Social Issues. Jedná se o psychický stav, prožitek vyčerpání organismu. Syndrom vyhoření vychází z dlouhého pozvolného stresu z pracovních činnosti doprovázený zátěžemi z osobního života. Má 4 fáze: nultá fáze „přefáze"- jedinec se snaží pracovat co nejlépe, ale není dostatečně ohodnocen. 1. Fáze-jedinec má pocit, že nic nestíhá. 2 fáze- vyskytuje se syndrom neurózy( funkční duševní porucha) 3 fáze.- nastává opačný pocit, člověk je vyčerpaný a převládá u něj únava. Postihnout může všechny manažery, vedoucí pracovníky ale i běžné pracovníky.

Jak zjistit, že pracovník na pracovišti prožívá stres

Hlavním indikátorem může být zvýšená docházka, vysoká úrazovost, snížený pracovní výkon a zhoršené vztahy na pracovišti. Zaměstnavatel by se měl snažit snižovat úroveň tlaku na pracovišti s zadávat dobře zvládnutelnou práci.
Do práce mohou zasahovat i stresy způsobené mimo pracoviště, jako je onemocnění někoho z rodiny, úmrtí, rozvod, nevěra, zklamání apod.

Techniky jak zvládnout stres

Management stresu - představuje různé postupy jak se zdravě vypořádat s negativním stresem.
Každý stres se lidé snaží zvládnout různými metodami - léky, relaxační techniky, meditace, někdy se stačí zhluboka nadechnout a vybavit si v duchu něco příjemného. Tím dochází k snížení příznaku stresu, jako je zvýšený krevní tlak a srdeční tep. Jednoduchá každodenní cvičení vedou k dlouhodobě klidnějšímu a uvolněnému chování. V konečné fázi se Vám bude všechno jevit snazší a bezproblémové.
Strategie zvládnutí stresu jsou nazývány copingovými strategiemi (Coping = Reakce na stres + způsob zvládání stresu)
Stres se dá léčit snahou o odstranění jeho příčin. Je důležité odpočívat a relaxovat.

Související pojmy

Flustrace - je nepříznivý stav organismu. Je daná zklamáním, neuspokojení důležité potřeby či touhy. Pokud se nám něco nepovede a není šance to napravit.
Deprivace neboli citové strádání - je nedostatečné uspokojení psychické a fyzické stránky jedince.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/