Jak udělat první dojem

Dostali jste pozvání na společenskou akci, které byste se rádi zúčastnili, a přitom vás napadne hned několik věcí, proč nemůžete jít? Jako například, že nemáte co na sebe, nevíte si rady s vlasy, samotné nebo samotnému se vám nechce atd. Nenechte se však odradit, protože i vy jste určitě něčím výjimeční, a směle se vydejte do společnosti.

Snažte se nedat na sobě znát nervozitu. Je velmi důležité, jaký uděláte první dojem. Okolí si ho o vás udělá během několika vteřin - asi tak 120 - horní hranice jsou čtyři minuty, proto si dejte záležet a hospodařte s každou sekundou. První čtyři minuty jsou klíčové pro vytvoření trvalých společenských vztahů, rodinné harmonie, obchodního úspěchu nebo sexuálního uspokojení. Špatný dojem se napravuje velmi těžce, někdy trvá dokonce léta, než na vás někdo změní názor. DO místnosti vstupujte vždy vzpřímeně, s hlavou vzhůru. Správné držení těla a chůze o vás mnohé prozradí.

Pozdravte, i když se neobracíte k nikomu konkrétnímu. Pomalu a sebevědomě kráčejte prostorem, hlavu otáčejte chvíli vpravo a vlevo, nedívejte se pouze před sebe a neklopte oči k zemi. Přirozeně se usmívejte (nepřirozený úsměv je horší než žádný) a přitom si vyberte skupinku lidí, která se vám zdá sympatická. Přistupte k ní a bez ostychu se představte.

Budete-li sedět u stolů bez předem určených míst, najděte stůl s lidmi, kteří vám budou připadat milí. Pozdravte, dovolte se, zda můžete přisednout, a představte se - v pořadí starší ženy, mladší ženy a nakonec muži. Vždy se snažte si udržet při podávání ruky suchou dlaň. Používejte střední sílu stisku.

Při výběru společenských šatů se řiďte raději vlastním vkusem. Ne vždy to, co je módní, vám sluší. Nejdůležitější je, abyste se cítili dobře a uvolněně. Šaty, které vám nesedí, změní i vaše chování, začnete být strnulí a nepřirození. Jste-li žena a nemáte-li právě nohy, které chcete ukazovat, zvolte raději delší sukni. Dlouhá sukně s rozparky nebo průsvitnými díly působí mnohem elegantněji. Noste raději černé nebo neprůsvitné punčochy, zeštíhlují.

Z knihy:

Evy Filipové - Společenská nápověda