Pracovní doba

- je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci. Součástí pracovní doby není doba odpočinku.

Pevně daná pracovní doba - je daná smlouvou a má pevně daný začátek a konec a zpravidla je to 8 hodin/ den ( tj. 40hodin týdně)

Zkrácená pracovní doba - není na 40hodin týdně, je to kratší, zpravidla se jedná o 20-30 hod. týdně (tj. 4-6 hodin denně)

Důvody:
provozní - důvod ze strany zaměstnavatele
zdravotní - důvod ze strany zaměstnance
jiné vážné důvody - ze strany zaměstna

Pružná pracovní doba - zavádí se v zájmu lepšího využívání pracovní doby a uspokojování osobních potřeb zaměstnanců. Zaměstnavatel stanoví tzv. dobu povinné přítomnosti na pracovišti (základní pracovní doba), jejíž délka je minimálně 5 hodin v každém pracovním dnu při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Začátek a konec pracovní doby si zaměstnanec určí sám v jednotlivých dnech v rámci časových úseků stanovených zaměstnavatelem (tzv. volitelná pracovní doba). Mezi dva úseky volitelné pracovní doby je vložena základní pracovní doba.
Tuto pracovní dobu využívají především mladé matky ( spojení práce s dětmi a rodinou). Více se o této pracovní době mluví než využívá.

Ve většině evropských zemích ( včetně ČR) činí zákonná týdenní pracovní doba 40hodin týdně. Kratší pracovní týden mají ve Francii (35hodin), Dánsku ( 37hodin), Belgii (38hodin).