Miloslav, Rufus a Zosim, Gracián a Wunibald

V občanském kalendáři má dnes svátek Miloslav. Patří ke starým slovanským jménům a za jeho latinské obdoby jsou považována jména Mansvet, který má svátek 3. září, a Gracián. Obě jména jsou vykládána jako „slavný milostí, slavící milost" nebo také „milý a klidný".
V církevním kalendáři jsou dnes připomínáni Rufus a Zosim. „Zrzek" a „Živáček", tak by mohl znít jejich český překlad. Oba patří ke křesťanským mučedníkům, kteří na počátku 2. století zahynuli pro svou víru. Stalo se tak prý v roce 116 v makedonském městě Filippi.Již velmi dlouho má dnes svátek Gracián. Jméno svého nositele přiřa-zuje ke slavnému římskému rodu Gratiů. Základem bylo slovo gratia, a Gracián by měl proto být člověk „milý, půvabný a milostiplný", zkrátka „graciézní".Gracián byl nejspíše rodilým Římanem a narodil se ve „Věčném městě" někdy ve 3. století. Stal se knězem a v roce 249 jej poslal papež Fabián jako misionáře do Galie. Tak se dostal Gracián do Tours, kde ho lidé brzy provolali prvním zdejším biskupem. V té době však celou říší zmítala vlna křesťanského pronásledování a nejinak tomu bylo v Galii. Až když zemřel samotný strůjce pogromů císař Decius (251), nastal všude na krátký čas klid a mír. Biskup Gracián působil ve své diecézi celé půlstoletí, a tak se nakonec dožil opravdu nejkrutějšího pronásledování křesťanů, které nastalo za císaře Diokletiana. Biskup sám měl ale štěstí nezahynul rukou katů, tiše zesnul 18. prosince 301 v Tours. Po jeho smrti osiřel biskupský stolec na plných 36 let. Teprve v roce 337 byl zvolen Lidor, který nechal pjstavit budovu, jež se stala předchůdkyní dnešní katedrály v Tours. Biskup Martin nechal do tohoto chrámu přenést ostatky sv. Graciána. Dnes patří katedrála sv. Graciána k nejznámějším stavbám celé Francie.
Další dnešní oslavenec, sv. Wunibald, je patronem snoubenců a stavebních dělníků. Pocházel z neuvěřitelně slavné rodiny. Jeho rodiči byli Richard a Wunna, bratrem velký Willibald, sestrou Walburga a konečně strýcem Bonifác, nazývaný „apoštolem Němců". Wuniblad se narodil v roce 701 ve Wessexu (Anglie). Ve svých devatenácti letech podnikl se svým bratrem pouť do Říma a odtud do Svaté země. Po svém návratu vstoupil mladík do benediktinského kláštera v Monte Cassinu v Itálii. V roce 738 povolal Bonifác svého synovce do Germánie, vysvětil ho knězem a poslal na misie do Durynska a Bavorska (739-47). Pak Wunibald odešel na několik let do Mohuče. Nejvýznamnějším jeho počinem však bezesporu bylo založení kláštera v Heidenheimu v biskupství Eichstátt, které od roku 741 vedl jeho bratr Willibald. Wunibald stál v čele založeného kláštera jako opat a jeho sestra Walburga vedla jako abatyše jeho ženskou část. Z opatství se díky charismatu Walburgy stalo vyhledávané kulturní a misijní centrum. Opat Wunibald zemřel 18. prosince roku 761, jeho ostatky jsou dnes již nezvěstné. Pouze jeho sarkofág z roku 1483 stojí ještě v bývalém klášterním kostele v Heidenheimu, který je dnes evangelický.