Švédsko

Hlavní město: Stockholm
Rozloha: 449 964 km²
Počet obyvatel: 9 060 430
Státní zřízení: konstituční monarchie
Měna: švédská koruna (SEK)

Charakteristika: disciplinovaní, rovnostářští, sebejistí
Co nemají příliš v oblibě: švédské daně, individualistmus, Nory a Dány
Co mají rádi: račí hody, hokej a bandy, otevřenost v sexu
Co je typické: nábytek IKEA, auta, VOLVO, SAAB, Nobelova cena

Disciplinovanost a preciznost

Na sjednané schůzky je nutné chodit naprosto přesně, přijít i na přátelské setkání o 15 minut později se pokládá za velkou nezdvořilost. Disciplinovanost, preciznost a přesnost je ve Švédsku považováno za samozřejmost.

Dnešní mladá generace - asi jako všude na světě - se řídí poněkud uvolněnějšími pravidly. Jací budou, až vyrostou, nevědí ani oni...

Uměřenost

Tabu ve společnosti je kritizovat Švédsko. Švédové sami jsou dosti kritičtí, ale na negaci zvnějšku reagují v jednotném šiku - nesouhlasem. Stejně tak odmítají zásah do soukromých záležitostí. Pokud chcete být přijímání ve Švédsku jako příjemní společníci, zbytečně na sebe neupozorňujte, buďte uvážlivý ve slovech a uměření v gestech. To vám pomůže získat respekt. Za všechno poděkujte, raději dvakrát.

Jako všechny severské národy, i Švédové milují sporty a věnují jejich rozvíjení nemalé prostředky. Pověstný je jejich vztah k hokeji, méně známou sportovní disciplínou je tzv. bandy (obdoba pozemního hokeje, ale hraje se na ledě), což je švédský národní sport.

Znalost jazyků

Pozoruhodná je u Švédů všech vrstev znalost cizích jazyků, nejen angličtiny, ale i němčiny, francouzštiny, dokonce i ruštiny. Přispívá k tomu už základní školství, které předepisuje dva povinné jazyky.

Švédské školství aneb rovnostářství nade vše

"Do školy jdou děti v sedmi letech, povinná školní docházka je devět let. Zpočátku nejsou žáci vůbec známkováni, aby nebyli stresovaní, později se tato záležitost odbývá slovním hodnocením a velmi taktně. Známkují se pouze písemné práce, když se rozdávají, tak zásadně popsanou stránkou na lavici, aby nikdo kromě autora neznal výsledek. Absolutně vyloučené je tudíž veřejné hlášení známek učiteli, aby si je tento zapsal do klasifikace. Výsledkem takto pojatého způsobu hodnocení je, že ti, kteří dopadli špatně nebo hůře, nejsou veřejně pranýřováni, a ti, kteří dopadli nejlépe nebo lépe, nejsou veřejně chváleni. Zda se to líbí oběma stranám, tím si nejsou jisti ani žáci, ani učitelé. Ústní zkoušení prakticky neexistuje. Ano, jsou si všichni rovni...

Každé pololetí skládají studenti zkoušky (pro většinu nijak obtížné - pokud ano, laťka zkoušky se poněkud sníží). Zásada číslo dvě: švédské základní a střední školství dělá vše pro to, aby žáky a studenty nestresovalo. K tomu mají sloužit hory dotazníků, které děti v průběhu studií neustále vyplňují. Která hodina a který učitel se jim líbí a proč (nebo nelíbí...), zda jsou spokojené s obsahem učiva a co by chtěly změnit či vylepšit. Děti v tomto systému dospívají v sebejisté bytosti (to podle mého názoru chybí českému školství), avšak úroveň jejich znalostí se stále snižuje (žák 2. stupně české základní školy má všeobecný přehled zcela jistě srovnatelný se studentem švédské střední školy). Věc jde dokonce tak daleko, že snižující se úroveň švédského školství je ze všech stran kritizována: rodiči, učiteli, ba dokonce i žáky. Podepisují se petice a diskutuje se. Jenže co dělat, když jsou si všichni rovni..." (J. Kocourková, Neviditelný pes, 14. 12. 2000)

Personální unie se sousedy

Prapůvod ne zcela idylických vztahů se sousedy je vždy třeba hledat v minulosti. Platí to i o Švédsku. Od 8. století podnikají švédští Normané výpady do východní a jižní Evropy. Jejich výboje v Pobaltí zastavila až porážka na Něvě roku 1240. V letech 1319-1343 vznikla první personální unie s Norskem, od roku 1389 také s Dánskem. V tzv. Kalmarské unii (Švédsko členem pouze do r. 1448) hraje vůdčí roli Dánsko. Za vlády Vasovců v 16. a 17. stol. se Švédsko stalo evropskou velmocí s velkým vlivem v sousedních zemích, mj. i díky své aktivní účasti ve třicetileté válce. Tato doba propojila načas dějiny zemí Koruny české se švédským královstvím v osobě J. A. Komenského, který byl po určitou dobu vychovatelem švédské královny Kristiny. A v té době si také odvezla švédská vojska z Prahy množství uměleckých skvostů ze sbírek Rudolfa II.

Za napoleonských válek ztrácí Švédsko definitivně Finsko ve prospěch Ruska. V letech 1841-1905 existovalo Švédsko - norská unie. V první i druhé světové válce zachovalo Švédskou neutralitu.

V zájmu porozumění je třeba poznamenat, že Švédové počítají století jinak. 1448 je pro ně 14. století, 1814 je pro ně 18. století. Zatímco celý svět kluše v 21. století, švédský lid žije poklidně stále ve 20. století...

Sympatická královská rodina

Švédsko je konstituční monarchie, která získala ústavu v roce 1809. Král Karel XVI. Gustav je spíše symbolem státu a jeho kontinuity, přesto nesmí chybět při žádné významné státní příležitosti. Je většinou svých poddaných milován, jako ostatně celá švédská královská rodina. Skutečným představitelem moci je ministerský předseda. Jedním z nejslavnějších byl O. Palme (1982-86), jehož zavraždění nebylo dodnes objasněno.

Sociální rovnost a vysoké daně

Švédský sociální systém je velmi důkladný, zachycuje do své sítě většinu potřebných. Není považováno za vhodné, aby majetnější dávali okatě najevo své bohatství. Na první pohled není většího rozdílu mezi bydlením či autem milionáře a představitele střední třídy.

Nedoporučuje se začít se Švédy hovor o daních, jinak budete svědky nekonečných litanií nad tím, jak jsou vysoké a kam vlastně mizí, uslyšíte, jak je všechno stále dražší... Skutečně, přímé daně jsou jedny z nejvyšších na světě, ovšem životní úroveň Švédů také. Jejich rozmařilost jde tak daleko, že vyhřívají kamenné lavice stockholmské podzemní dráhy nebo si kolem verandy rodinného domku vylepšují chladnější léto pomocí elektrických infrazářičů.

Švédské svátky

Liší se od našich: 30. dubna - Valpuržina noc, kdy se oslavuje konec zimy (dnes jsou to hlavně studentské slavnosti spojené s ohněm, tancem, zpěvem a - pitím alkoholu), 6. červen - den švédské vlajky (za přítomnosti krále se ve Stockholmu odevzdávají nejlepším organizacím vlajky), slavnost letního slunovratu, tzv. Midsommar, poslední týden v červnu, 8. srpen - začátek sezóny krabů a raků (podobá se karnevalu, celé Švédsko je vyzdobeno lampióny), 13. prosinec - svatá Lucie (v celém Švédsku probíhá volba Lucie, která je toho dne slavnostně vyhlášena), vlastně oslava konce zimy.

Otevřenost v sexu

Švédské rodiny se vyznačují vysokou rozvodovostí. Sex je naprosto otevřený a poučení o něm je součástí výuky na základní škole. Stejně otevřené je i chování mladých dvojic na veřejnosti, někdy máte pocit, že jste jaksi navíc.

Jen klidně - Ta det lungt

Ve Švédsku je neohlášená návštěva neomaleností a pozdní příchod hrubostí. Všichni Švédové jsou velmi pohostinní, to však neznamená, že by nechali cizí nahlížet do svého soukromí.

V oblékání jsou Švédové daleko shovívavější než my, a to i při společenských příležitostech. Mluvit o práci a jiných služebních záležitostech na návštěvě v rodině je netaktní. Pokud to považujete za nutné, začněte s tím až při kávě a koňaku. A nedejte se zmást odpověďmi typu: Á, to je zajímavé, nebo O tom by se dalo uvažovat... V tuto chvíli se pravděpodobně nejedná o víc než fráze.

Za jídlo děti svým rodičům poděkují. K snídani milují bílou kávu. Švédové se jen málokdy rozčilují, jejich heslo je: "Ta det lungt" - Jen klidně. Odjel autobus? Přijede druhý. Zmeškal jsem něco? Hned to napravím.

Boj švédských žen za rovnoprávnost

Ženy jsou ve Švédsku, jako ostatně v celé Skandinávii, velmi emancipované. To se projevuje i v jejich podílu na moci. Ve vládě je polovina žen, švédských ministryní bylo už takřka padesát. Silné je ve Švédsku též feministické hnutí, které je slyšet všude tam, kde by se žena představovala ve svých tradičních rolích. Jeden z posledních bojů probíhal proti volbě švédské královny krásy: "Úspěšné", tato soutěž se konala v roce 1998 v rovnoprávném Švédsku asi naposled.

Jídlo

Švédská kuchyně (frukost) bývá bohatá a v hotelích či ubytovnách zpravidla zahrnuta v ceně. Na stole naleznete většinou ovocné ovesné vločky, uzeniny, zeleninu, vejce, sýry, jogurt nebo kyselé mléko, různé druhy chleba, kávu a čaj.

Odlišnosti v jídelníčku jsou značné, například chléb Švédové většinou sladí, podobně jako některé druhy salámů a sýrů. Slavnostní menu se skládá z mnoha chodů, většinou předkrmů. Začíná se teplým chlebem a rybami, které přicházejí v mnoha úpravách, velmi oblíbení jsou slanečci, pak omeleta, uzený jazyk, šunka, masové kuličky... Hlavní jídlo přijde nakonec a nezkušení většinou odpadnou.

Pravým opakem švédského stolu je "dagens rätt" (denní menu). V době oběda (lunch) mezi 11.00-14.00 ho nabízí téměř každá restaurace. Za poměrně málo švédských korun tak lze získat třeba domácí specialitu "Pytt-i-panna" (na pánvi osmahnuté, na kostičky nakrájené brambory se šunkou, párkem, ev. vajíčkem, které se na to leje syrové, červenou řepou a dalšími ingrediencemi) nebo chutné masité jídlo, salát, chléb, studenou vodu a kávu.

Večeře se nazývá "middag". S večeří se však začíná dříve, než je tomu v jižních zemích. Švédové zasedají ke stolu již v 18.00. Menu se zpravidla skládá ze tří chodů: předkrm (förrätt), hlavní jídlo (huvudrätt) a zákusek (velmi často zmrzlina). Na pobřeží a v jeho blízkém okolí jsou na prvním místě pochopitelně ryby. Ke specialitám středního a severního Švédska patří losí pečeně s brusinkovým želé, bělokur s moruškami a sobí ragú. Domácí suroviny, zejména zvěřina (los, srnčí, sob), jehněčí, mořské a sladkovodní ryby, zelenina, a jahody jsou základem lahodných pokrmů, jimiž nepohrdnou ani labužníci, ani vyznavači zdravé moderní kuchyně.

Postní bochánky (fastlagsbullar neboli semlor)

Tento pokrm je tradiční součástí předvelikonočního půstu. Prodává se všude, vyhlášené cukrárny soutěží o nejchutnější bochánek. Jeho čas vyprší před Velikonocemi, pak už se nesmí prodávat.

500 až 700g polohrubé mouky, 150g másla nebo jiného tuku, 1/4 l mléka, 120g cukru, 1/2 lžičky skořice, 50g droždí

Mandlová hmota: 70g sladkých mandlí, 70g cukru, 1/4 l smetany ke šlehání.

Na vále vypracujeme z přísad těsto a necháme dobře vykynout. Uděláme malé bochánky (asi jako pěst) a necháme asi 10 minut vykynout. Pak je pomažeme rozšlehaným vejcem a pečeme ve středně teplé troubě. Když vychladnou, odkrojíme kousek svrchní části, vydlabeme střídku a smícháme ji s mandlovou hmotou a tím naplníme bochánky.

Příprava mandlové hmoty: mandle oloupeme a utlučeme s cukrem v hmoždíři, pak je smícháme s ušlehanou smetanou.

Švédský stůl

Při zvlášť slavnostních příležitostech se všechny předkrmy vyloží na stůl a host si sám vybírá, tzv. "smörgasbord" neboli švédský stůl. Dobré hotely se pyšní právě tím, že mohou své hosty pozvat k bohatě prostřenému švédskému stolu, na němž nic nechybí. Stůl se často prohýbá pod rozmanitými teplými i studenými pokrmy, které se podávají zpravidla v době oběda.

Račí hody

Chlebíčky jedí zásadně vidličkou a nožem. Krabi a raci se jí rukama. Srpen (od 8. ) jako měsíc račích hodů má ve švédském kalendáři významné místo hned vedle Vánoc a oslav letního slunovratu (Midsommar). Obdobně jako v jiné sváteční dny se pak scházejí rodiny či přátelé, aby si společně pochutnali na obrovských porcích raků uvařených v koprovém láku a aby tuto pochoutku důkladně zapili řádně vychlazenou pálenkou.

Sklenicemi se neťuká

Pokud jde o formy společenského života, jsou velmi propracované. Jste-li pozváni, nezapomeňte přinést květiny hostitelce. Pokud je přítomno více hostí, připravte se na velkou společenskou událost, která má část oficiální a neoficiální. Oficiální část začíná přípitkem, kterému předchází proslov hostitele, v němž každého hosta zvlášť přivítá. Pak pozvedne číši se slovy: "Skal" a s každým si připije. Sklenicemi se zásadně neťuká.

Připíjení je obřadem

Nejprve dívání do očí, pak pomalé pití, poté co náš soused odtrhne sklenku od úst, můžeme tak učinit také, pak sklenku pozdvihneme a upřeně se podíváme do očí našemu protějšku. Teprve pak můžeme sklenici postavit na stůl a oddechnout si.

Nesmíte však připíjet hostitelům, oni vám ano. Počítejte s tím, že budete připíjet víckrát, a to různými druhy alkoholu, nejprve akvavit, pak pivo, několik druhů vína, koňak a whisky. Bez alkoholu, zvláště tvrdého, se ve Švédsku nic podstatného neobejde. Na závěr společenského večera musíte jako host vstát a poděkovat hostitelům. Pokud je hostí víc, děkuje ten, který sedí po levici hostitelky. Tím je skončena oficiální část, ta neoficiální bývá velmi veselá a bujná. Při odchodu opět poděkujte a druhý den zase, nejlépe po telefonu.

Za jídlo se děkuje

"Nemá se totiž jít spat, pokud domácí paní nepodá hostům po všem jiném pití číšku čaje. Pokud jde o místní zvyky, je host sedící po pravici domácí paní povinen pronést přípitek nebo řeč, jíž oslaví hostitele, zatímco domácí pán oslavuje po řadě pokud možno všechny hosty: a hosté, sotva po jídle odložili ubrousek, jdou hustím pochodem domácí paní poděkovat za jídlo. Prý se ten zvyk uchoval z doby hladu, nevím už ve kterém století: ale muselo to být dávno, protože dnes se v dobách hladu nehostí, nýbrž prodává. Zdá se vůbec, že si lidé potrpí na obřadnost: jsou opravdu strašně důstojní a jaksi od přírody vznešení. Viděl jsem, jak se ve zdejším Tivoli produkoval pod širým nebem kubánský jazz z Habany: stockholmský lid na tu bandu kreolských tatrmanů čekal vážně a mlčky jako na nedělní kázání v kostele... Nebo byl nával do zahradní restaurace: a místo aby se lidé, jako v Evropě, hádali o místo, postaví se do řady a trpělivě čekají, až je jakýsi důstojný hodnostář uvede k prázdnému stolu." (K. Čapek, Cesta na sever)

Obliba lidového umění

Švédové si velmi potrpí na tradice. Projevuje se to například v lidovém umění, které stále existuje a vychází z respektu k minulosti a ze švédské povahy. Je hutné, střídmé, z přírodních materiálů a často zdobí švédské domácnosti.

Doprava

Podobná jako u nás, ačkoliv až do roku 1967 jezdili vlevo. Světla je nutné mít zapnutá po celou dobu jízdy, v létě i v zimě, ve dne v noci. Auto je do jisté míry ukazatelem míry finanční zajištěnosti majitele.

Pro cyklisty je budován v každém městě důmyslný systém cyklistických stezek, a když to nejde jinak, podělí se s nimi o místo chodci. Pozor, cyklisté a chodí mají takřka absolutní přednost!

Zajímavosti

Oblast na severu Švédska za polárním kruhem je domovem Laponců. Je to jedno z posledních míst, kde žijí Laponci původním kočovným stylem života. Každé léto ženou svá ohromná stáda sobů směrem k horám. Tato oblast má mnoho hlubokých údolí, jimiž protékají dravé řeky.

Jednou z největších atrakcí pro obyvatele Švédska je Götakanal, který spojuje Göteborg se Stockholmem. Je to souvislá vodní cesta, dlouhá 614 kilometrů. Byl stavěn v letech 1810-1832. Plavba po kanále vede přes jezera Vättern, Boren a Roxen a přes více než 60 zdymadel. Cestující se po čtyři dny houpají poklidně na palubě a vychutnávají si nejen krajinu, ale i drobné rituály, např. pití Götačaje...

Královský palác Drottningholm se nachází na ostrově v jezeře Mälaren v provincii Stockholm. Celý komplex zahrnuje palác, divadlo, zahradu včetně anglického parku, čínský pavilón a gotickou věž a to vše je nádherným příkladem královského paláce z 18. století postaveného pod vlivem paláce ve Versailles.

Evropsky proslulými švédskými produkty jsou: nábytek IKEA, vozy značky VOLVO a SAAB, elektrospotřebiče firmy Elektrolux či Husquarna. Když se řekne Švédsko, mnoho lidí si vybaví hudbu skupiny ABBA nebo každoroční ceremonii udělování Nobelovy ceny, která se stalo od roku 1901 součástí celosvětového kulturněpolitického dění.

Slavné osobnosti

Švédská kinematografie se pyšní světově proslulými jmény: herečka Greta Garbo a režisér I. Bergman. Na poli literárním vynikl filozof, přírodovědec a mystik E. Swedenborg (vliv na J. W. Goetha), z mladších spisovatelů S. Lagerlöfová, A. Strindberg, P. Lagerkvist a K. Ekmanová. Ve světě sportu vynikl tenista B. Borg.

ZDROJ: KOCOURKOVÁ, Jarmila. Jiný kraj, jiný mrav: jak se chovat v cizině. 1. vyd. Praha: Olympia, 2003, 164 s. ISBN 80-703-3774-5.