Kultura pití

Pití alkoholických nápojů je tradiční součástí kontaktů mezi lidmi. Je jisté, že porušení pravidla střízlivosti dříve či později každého nemírného pijáka ze společnosti vyřadí, nehovoříme-li již o důsledcích pro jeho zdraví, práci i osobní vztahy.
Pořádáme-li večírek, nebo pozveme- li přátele na večeři, je třeba si předem rozvrhnout podávání nápojů. Nápoje mají být podávány samozřejmě podle druhů jídla a ve vhodných, pravidelných intervalech. Nalévat velké dávky není pohostinnost, ale nekultivovanost. Nápoje se nesmějí vnucovat.
Chce-li host přestat s pitím, může odmítnout nalití nové sklenky, nebo poslední sklenku nedopít. Nedopitá sklenka se zásadně nedolévá. Ke každému pití je potřeba nabízet něco k jídlu (pokud nepodáváme večeři, tak alespoň chlebíčky, jednohubky, saláty s pečivem, slané sušenky, sýr).
Je nutné vždy mít k dispozici nealkoholické nápoje. Spotřeba alkoholu se výrazně sníží, nepijí-li hosté z nudy. Dobrá společenská zábava, vhodně podněcovaná hostitelem, je nejlepším prostředkem k tomu, aby konec setkání byl stejně důstojný jako jeho začátek. Hosté by měli odcházet s pocitem příjemně prožitého večera.
Pokud někdo poněkud překročí svou míru, je nejvhodnější taktně mu nabídnout kávu. Podobně ukončíme posezení. Ve chvíli, kdy se ještě zábava nerozplývá do nudy, přestaneme s naléváním alkoholu. Zákusky a káva jsou znamením, že večírek končí.
Přípitky se pronášejí až po dezertu. Měly by být stručné a zásadně se při nich stojí. Při přípitku hledíme do tváře tomu, komu se připíjí.
Přiťukává se pouze v malém počtu osob, a to okrajem sklenice o okraj sklenice. Kromě přípitku se při pití díváme do sklenice nebo šálku, obojí nedržíme afektovaně - se vztyčeným malíčkem apod. Velké sklenky můžeme držet v dlani, sklenky na stopce držíme uprostřed stopky. V dlani se (se stopkou mezi prsty) drží Napoleónka na koňak, který mírným otáčením zahříváme, aby se uvolnily voňavé esence.
Ve sklenkách na vyšší stopce se podává víno, v různých typech malých skleniček destiláty a likéry, pivo a limonády, střiky a tzv. long drinky (mírně alkoholické nápoje míchané se sodovkou) patří do větších pohárů, cocktaily do menších sklenek různého typu a tvaru. Speciální jsou sklenky na koňak (Napoleónky na krátké stopce, se širším dnem, nahoru se zužující) a na sekt (originální sklenka na sekt má v plochém širokém dně vybroušený důlek, který způsobuje stálé perlení nápoje; používají se rovněž vysoké sklenky tzv. flétničky).
V průběhu večeře se nápoje mění podle předkládaných jídel. Přírodní (nesložené) bílé víno se podává k bílým masům - k rybám, drůbeži, k telecímu. Červené patří k hovězímu, ke zvěřině a také k sýrům. Dezertní vína (k nám pouze dovážená, jako sherry, madeira, portské atd.) patří k moučníkům a dezertům, jak napovídá jejich název. Pivo se hodí (alespoň v naší středoevropské oblasti) všude tam, kde je vhodné červené víno. Šampaňským si připíjíme, jinak se podává při dezertu jako osvěžení před další společenskou zábavou.

Příklady vzájemných vztahů mezi jídlem a víny:

Lehká jídla - lehká vína. Jídlo, kde je málo koření, málo tuků (ryba, hubená drůbež, bílé maso) kombinujeme se suchými kabinetními víny - Sylvánské, Müller-Thurgau, Ryzlink rýnský, Modrý portugal.

Hutná jídla - plná vína. Více tuků v jídle (prorostlé vepřové, pečená ryba, jídla s majonézou) potřebuje více alkoholu a extraktu ve víně - pozdní sběry nebo jakostní vína s vyšším obsahem alkoholu. Chardonnay, Rulandské šedé, Rulandské bílé, Neuburské, Kerner, Rulandské šedé, Rulandské modré, Dornfelder.

Kořeněná jídla - plná a výrazná vína. Suchá a výrazně chutnající, případně láhvově zralá červená vína odrůd Frankovka, Rulandské modré, Svatovavřinecké, Merlot, Cabernet Sauvignon se dobře snoubí s hovězí pečení, steaky, skopovým, zvěřinou.

Sladká jídla - sladká vína. Se sladkými jídly se lépe kombinují vyzrálá sladká vína nežli mladá, svěží a řízná sladká vína.

Ryby:

vařené, dušené - bílá kabinetní vína

uzené, případně s omáčkou - bílá vína pozdních sběrů

grilované, smažené, případně s výraznou chutí omáčky - vyzrálá, bílá jakostní vína nebo lehčí
vína červená

úhoř - lehčí červená vína

mořské ryby - bílá vína (neboť mořská sůl a červené víno dávají hořkou chuť)