Malta
Hlavní město: Valletta
Rozloha: 316 km²
Počet obyvatel: 398 534
Státní zřízení: parlamentní republika
Měna: euro (EUR)
Charakteristika: věřící katolíci, povídaví, obchodníci
Co nemají příliš v oblibě: rušení siesty, spěch, pravidla dopravy
Co mají rádi: sv. Pavla, dobré jídlo, lov ptáků
Co je typické: megalit. chrámy, pivo Cisk, staré britské autobusy
Malťané
Angličané prý vtiskli obyvatelům tohoto půvabného ostrova smysl pro řád a organizační strukturu. Tím se Malťané výrazně odlišují (např. od obyvatel Kypru). Mají smysl pro obchod a podnikání. Jako všechny středomořské národy dodržují siestu od 12.00 do 16.00. Otvírací doba obchodů, památek aj. není striktně dodržována.
Jsou zdvořilí, přátelští, ochotní pomoci. Rádi si povídají a nikam nespěchají. Jsou pobožní, křesťanská tradice je tu silná, snad je to mj. způsobeno bezprostředním vlivem sv. Pavla a sv. Agáty (viz zajímavosti).
Národním sportem je lov ptáků. Malťané si stavějí k tomu účelu u svých políček speciální budky, v nichž na ptáky číhají, a jsou nevlídní, pokud jim je někdo plaší.
ma
Protest ochránců zvířat
"Evropská organizace pro ochranu zvířat kritizovala v roce 1994 maltskou vládu z důvodu odstřelu tažných ptáků. Ochránci zvířat odhadli počet ptáků zabitých na ostrově na 3 milióny ročně. Malta se nalézá na trase tažného ptactva: odstřel ptáků zde patří k tradičním loveckým zálibám. Ochránci přírody požadovali zákaz lovu, aby ochránili zpěvné ptactvo před vyhynutím...
Olovo z nábojů proniká do spodních vod a způsobuje u Malťanů trojnásobně vyšší koncentraci olova v krvi než u ostatních Evropanů." (Lexikon zemí 2000)
Zvláštnosti maltštiny
Malťané tvoří 96 % obyvatelstva, menšinou jsou Britové (2 %) a jiní. Jsou potomky Féničanů, Arabů, Italů a dalších středomořských národů. Věřící jsou převážně katolíci (98 %). Úředními jazyky jsou maltština a angličtina. Maltština pochází z rodiny semitských jazyků, avšak jako jediná z nich se píše latinkou.
Strategická poloha
Díky své strategické poloze ostrovního státu ve Středozemním moři byla od starověku předmětem zájmu středomořských říší, např. Féničanů, Kartaginců, Římanů, Vandalů i Arabů. Prý tu roku 59 ztroskotal sv. Pavel a Malťané si této události velmi cení. Ve 12. století se stal ostrov součástí Království sicilského a roku 1530 dal císař Karel V. Maltu lénem řádu johanitů (maltézských rytířů). Plnila důležitou roli strategického evropského štítu proti Turkům. Roku 1798 ji obsadil nakrátko Napoleon Bonaparte. Od počátku 19. století se stala britskou korunní kolonií. Za druhé světové války byla britskou vojenskou základnou. Německé letectvo podniklo na Maltu 1 200 náletů.
Teprve v roce 1964 byla vyhlášena nezávislost Malty. Od roku 1974 je Malta republikou, v roce 1980 odtud odešel poslední britský voják.
Malta se rozkládá na ostrovech Malta, Gozo a Comino ve Středozemním moři. Podle odborníků jsou to vlastně zbytky pevninského mostu, který kdysi spojoval Sicílii a Afriku. Plocha měří pouhých 315 121 m², obyvatel je 376 335 (údaj z roku 2000). Hlavní město je La Valletta.
Maltézský rytířský řád (johanité)
"Vznikl roku 1048 v Jeruzalémě při špitálu sv. Jana. Roku 1291 přesídlili na Kypr, 1309 na Rhodos, 1530-1798 sídlili na Maltě (odtud název). Největšího rozmachu dosáhli v polovině 16. století, kdy rytíři v čele s J. P. La Valletou odrazili nápor Turků. Od roku 1826 má řád své sídlo v Římě.
V českých zemích od roku 1158: komendy v Praze, ve Strakonicích a v Českém Dubu." (heslo z Encyklopedistického slovníku, Odeon, 1993).
Jídlo a prosperita
Malťané mají ve velké oblibě jídlo, skládající se většinou z několika chodů. V minulosti prý totiž často trpěli hladem, a tak k dnešní prosperitě patří dobře a dosyta se najíst. Na zahnání žízně je vhodné zdejší pivo Cisk.
Doprava
Jezdí se vlevo, auta mají samozřejmě řízení vpravo. Z toho vyplývá, že Středoevropan řadí někdy pomocí otvírací páčky u dveří vlevo od řidič. Ovšem na pravidla se na Maltě příliš nehledí. Jezdí vše, co se udrží na silnici, světla se rozsvěcují opravdu pozdě večer, když už není vůbec vidět. I tak je možné potkat neosvícené vozidlo... Hlavním pravidlem je přednost na hlavní a zprava, důležitým pravidlem je právo silnějšího.
Z jednoho konce Malty na druhý dojedete za 30 minut, včetně čekání na semaforu...
Nepřehlédnutelným dopravním prostředkem jsou staré žlutočervené autobusy britské výroby, některé pocházejí z doby před 2. světovou válkou. Pomalu se z nich stává turistická atrakce.
Turistické cíle
Malta je ostrov plný kamení, hlavně pískovce. To byl také v minulosti hlavní stavební materiál. K nejstarším dochovaným kamenným stavbám na světě patří zbytky megalitického chrámu Hagar Qimu ze 4. tisíciletí př. n. l. na ostrově Gozo. Tento ostrov je slavný díky legendárnímu Odysseovi, který na něm nedobrovolně strávil 7 let v péči nymfy Kalypsó. Přírodní zajímavostí jsou slaná jezera ve vnitrozemí.
Zajímavé jsou památky hlavního města La Valletty, např. katedrála Sv. Jana, palác velmistra řádu maltézských rytířů, nádherný palác kastilských rytířů Albergia, dnešní sídlo prezidenta.
Maltézský chrám ve města Mosta se řadí mezi největší na světě, jeho kupole má průměr 40 m. V Rabatu se nacházejí památky na počátky křesťanství: katakomby, v nichž se skrývala sv. Agáta, jeskyně, kde bydlel sv. Pavel po svém ztroskotání u břehů Malty. Mdina, původně hlavní město, má zajímavou kolekci Dürerových mědirytů a dřevorytů (v muzeu v arcibiskupském paláci).
ZDROJ: KOCOURKOVÁ, Jarmila. Jiný kraj, jiný mrav: jak se chovat v cizině. 1. vyd. Praha: Olympia, 2003, 164 s. ISBN 80-703-3774-5.