Dánsko

Hlavní město: Kodaň
Rozloha: 43 094 km²
Počet obyvatel: 5 447 084
Státní zřízení: konstituční monarchie
Měna: Dánská koruna (DKK)

Charakteristika: dochvilní, otevření, požitkáři
Co nemají příliš v oblibě: okázalost, autoritářství, ironii
Co mají rádi: jízdu na kole, svoji královnu, obložené chleby
Co je typické: stavebnice Lego, malá mořská víla, sýry

Rovnostářství, spolehlivost, dochvilnost

Autoritářské chování je za všech okolností považováno za nevychovanost, obyvatelé Dánska jsou vždy přístupni diskuzi a otevřené, přímé komunikaci. Jsou zvyklí nést osobní zodpovědnost, oceňují přesnost a dochvilnost (nejen v pracovním, ale i společenském kontaktu), poctivé jednání, důkladnou přípravu, spolehlivost a solidnost. V jednání jsou otevření a většinou dobře naložení. Ironické poznámky považují za nevhodné nebo je berou doslova. V Dánsku najdeme u mnoha pracujících hrdost na svou společnost a její výsledky.

Jsou velmi rovnostářští, nelibě je tudíž přijímána - navzdory vysoké životní úrovni - jakákoli forma okázalosti.

Kolo stylem života

Zajímavým faktorem je způsob přesunu z místa na místo: většinou se odehrává na kole, třeba i v obleku s kravatou. Dánsko je podle statistik v počtu aut na obyvatele na jednom z posledních míst v Evropě. Jízda na kole je stylem života, značka kola nehraje roli...

Dánská emancipace

Dánsko má mezi zeměmi EU nejvyšší podíl zaměstnaných žen, které se běžně vyskytují i v nejvyšších funkcích. Dánky mají vysoké mateřské příspěvky, mateřskou dovolenou také pro otce a kvalitní dětská zařízení. Dánské ženy jsou opravdu emancipované.

Kdysi dávno velmocí

Dánsko je přímořský evropský stát rozprostírající se na výběžku pevniny (Jutský poloostrov) mezi Severním a Baltským mořem. Od starověku bylo území osídleno Germány, v 9. až 10. století se stalo základnou vikingských nájezdů, v 11. století zde vznikla rozsáhlá říše (Imperium Mari Nordici), zahrnující též Anglii a Norsko. Postavení velmoci získalo Dánsko koncem 13. století a ztrácí se v 17. století za třicetileté války. V té době ovládalo značnou část Skandinávie, Norsko se osamostatnilo r. 1905, Island až roku 1944. V současnosti patří k Dánsku Faerské ostrovy a Grónsko.

Královna a její "poddaní"

Obyvatelé jsou především Dánové (97 %), nejpočetnější menšinou jsou Němci (1,5 %). Náboženství je luteránské.

Dánsko je parlamentní monarchie, kde vládne královna Margarethe II. se svým francouzským manželem princem Henrikem. Královský pár je v zemi populární a i v evropském kontextu patří k nejsympatičtějším monarchům. Inteligentní a neformální novoroční projevy královny jsou v zemi napjatě očekávanou událostí. Královna v nich originálním způsobem posílá vzkazy obyvatelům "svého" království.

Požitkářství a alkohol

Ani Karel Čapek se ve své Cestě na sever nevyhnul emotivnímu popisu toho, jací jsou Dánové požitkáři v pití alkoholu. Nuže, citujme našeho velkého klasika: "To se pozvedne sklenka s Akvavitem a zvážní se nesmírně, rty sevřeny a oči usebrány, jako když se v člověku rodí hluboká myšlenka: nato se silně, ohnivě a poněkud jako v milostném zanícení pohledí do očí Svedna Borberga, vydechne se skol a překlopí se akvavit do hrdla s graciezním úklonem. Je to dost těžké, jmenovitě když se to dělá často a až do dna. A ještě dlouho bude svědomitý poutník vzpomínat na jediné dánské hory, které sténaje a s obtíží zlézat. Byly to hory jídel."

Jak vidno, Dánové jsou požitkáři, jedí hodně a rádi. Typickými jídly jsou ryby (slanečci, úhoři,...), sýry, které tradičně vyrábějí v mnoha druzích a jsou vždy vynikající, a v neposlední řadě též vepřové maso.

Obložit chléb je umění

V poledne ve 12 hodin jedí obložený chléb (tzv. smorrebrod), čemuž říkají snídaně. Po celé zemi je slyšet šustění papírových obalů, z kterých všichni vytahují své obložené chleby, a to jak ve školce, tak v kanceláři, dokonce i na zámku. Ve všední dny jsou tyto obyčejnější (masové kuličky, rajčata, slaný a uzený buřt, okurka, zelený salát, kopr, cibule, atd. O víkendu se zvou přátelé na obložený chléb, který si každý složí z nabídkového stolu sám: paštika, studené maso, slanečci, paprika a zeleninová obloha. Estetická stránka je přinejmenším stejně důležitá jako obsah. O velkých svátcích se podávají obložené chleby připomínající egyptské pyramidy, na jejichž pojídání existují zvláštní pravidla popsaná v knihách (např. nesmí se rozkládat na jednotlivosti - to je společensky nepřijatelné, vše se musí ukousnout najednou).

Vepřová žebírka s jablky a se švestkami

(Svinenorbrand fyldt med aebler og svesker)
8 vepřových kotlet, sůl, 2 jablka, sušené švestky, lžíce másla, mléko
Vykostěné a naklepané tenké kotlety osolíme. Jablka oloupeme a nakrájíme na plátky. Švestky omyjeme a necháme na cedníku trochu zvlhnout, pak je vypeckujeme. Mezi 2 kotlety vložíme plátky jablek a asi 3 švestky. Převážeme křížkem bílou nití a na másle po obou stranách opečeme. Pak je dusíme podlité mlékem do měkka. (Mezinárodní kuchařka, Avicenum, 1988)

Zajímavosti

Turisticky nejatraktivnější je Kodaň: zámek Amalienborg (sídlo královny), Thorvaldsenovo muzeum, pitoreskní starý rybí trh, proslulý zábavní park Tivoli (jeden z nejstarších v Evropě), malá mořská víla. Nepřehlédnutelnou atrakcí je jistě Legoland v Billundu...

Legochrám úcty k dětské fantazii

"Byl jednou jeden Dán a ten rád tvrdil, že dětský svět a dětská fantazie jsou zcela nekonečné.... Dílnička Oleho Christiansena zaměřená na výrobu hraček dostala jméno podle dánského překladu pobídky Hrej si hezky! ... Leg Godt!

Neznat proslulou stavebnici Lego dnes znamená mít osudově vážnou mezeru v dětském klasickém vzdělání. Plastových cihliček se ve stovce zemí po všech koutech světa prodá rok co rok na jedenáct miliard a vytvořit z nich můžete doslova všechno. Lego znamená latinsky sestavuji...

Do roku 1947 vytvářel Ole Christiansen své výrobky ze dřeva a teprve pak, koncem čtyřicátých a v průběhu padesátých let dostaly svůj dnešní ráz. To už mu vydatně pomáhal jeho mladší syn Godtfred...

...v osmašedesátém dostala sága o legu další pokračování. V Billundu se otevřel svět, který až dodnes připomíná spíš říši Liliputánů či z opačného pohledu naopak království obrů. Svět sám pro sebe. Legosvět, Legoland. Reklama výrobků pod širým nebem. Celkem 35 miliónů cihel vytváří výjevy skutečné i neskutečné. Minisochu Svobody, Minichrám v Bangkoku, Kodaňský přístav. Zapadlou norskou vísku. Vše je prý postaveno z dílků dostupných všude a všem - jen s velmi, velmi řídkými výjimkami." (T. Sniegoň, Sever, za kamna vlezem)

Zajímavosti

Zajímavá je dánská venkovská architektura - hrázděné stavby s doškovou střechou. Originální Frilandsmuseum v Sorgenfri má charakter skanzenu. Začátkem června se pravidelně konají v městě Jels Vikingelspil neboli Vikingské hry. Tato představení (herci hrají v historických kostýmech středověkých Vikingů) shlédne denně až 20 000 diváků.

Technickou zajímavostí je přemostění Baltu. V roce 1997 byl otevřen tunelový most přes Velký Belt pro automobilovou a železniční dopravu. Most pro automobily (z roku 1998) je největším vysutým mostem v Evropě (65 m vysoký a 6,8 km dlouhý) a má se vybíraným mýtem za 15 let zhodnotit. Stál 4,65 mld. DEM.

Proslavené jsou dánské sýry.

Zámořské území

Faerské ostrovy (faersky: Ovčí ostrovy) se skládají z 18 ostrovů, z toho je 17 neobydlených. Od roku 1948 mají autonomii, úředním jazykem je faerština, dorozumívacím dánština. Obyvatelé (74 840 r. 1989) jsou z 95 % luteráni, parlament má maximálně 32 členů ze sedmi stran...

Grónsko (inuitsky: Země lidí) je z 82,5 % pokryto ledovci a je neobydleno, na zbývajícím území žije 55 863 (r. 1996) Inuitů (Eskymáků) a 8 000 Evropanů, hlavním vyznáním je luteránství (98 %). Úředním jazykem je inuitština a dánština, vyučovacím a hovorovým jazykem je však angličtina. Autonomii má Grónsko od roku 1979.

Slavní Dánové

Věhlasný dánský astronom Tycho Brahe působil od roku 1599 v Praze na dvoře Rudolfa II.

Pohádky pro děti i dospělé psal H. Ch. Andersen. Dánský filozof S. Kierkegaard ovlivnil filozofii existencialismu. Dánskou kinematografii 20. let 20. století proslavila dvojice Pat a Patechon.

Srovnání aneb Sousedské anekdoty ze severu

Přečtěte si anekdoty, které si vyprávějí na severu Evropy občané jedné země o občanech té druhé, většinou sousední...

V Norsku si můžete poslechnout anekdotu: Ptá se Nor Švéda: "Proč je postýlka vaší dcery tak vysoko nad zemí?" Švédská odpověď zní: "Protože bychom jinak neslyšeli, když malá spadne na zem..."

Zato ve Švédsku byla jeden čas populární tato anekdota: Víte, co dělají právě teď Norové? Houfně opouštějí vnitrozemí a spěchají k moři. Tam se shromažďují na plážích i ve fjordech a sledují mořskou hladinu. Prý od doby, co se dozvěděli, že norská vláda nechal kurs norské koruny vůči valutovým měnám plavat...

V Dánsku se zase říká: Víte, co je horší pro muže než přijmout radu od vlastní manželky? Nechat si poradit od Švéda...

A Tomáš Sniegoň v knize Sever, za kamna vlezem k tomu dodává: "Chvíle, kdy se Švédové, Finové, Norové a Dánové mezi sebou dohadují, kdo z nich je v pití alkoholu horší, mi vždy připomenou hašteření postarších, pozvolna plešatějících pánů, kteří se přou o to, kolik vlasů komu ha hlavě ještě zbývá..."

ZDROJ: KOCOURKOVÁ, Jarmila. Jiný kraj, jiný mrav: jak se chovat v cizině. 1. vyd. Praha: Olympia, 2003, 164 s. ISBN 80-703-3774-5.