Oskar, Alfons (Maria z Liguori) a Věra
V občanském kalendáři má dnes svátek Oskar. Toto staroanglické jméno je složeno ze dvou částí. První složkou je os čili „bůh"", druhou tvoří gar, „kopí"". Oskara bychom tedy snad mohli přeložit jako „boží kopí"". Toto jméno je oblíbené především v severských zemích, kde je nosili i mnozí panovníci.Nejv ýznamnější z nich byl švédský a norský král Oskar II. (1829-1907). Pocházel z dynastie Bernadottů. Jeho první královský předek, Jean Baptisté Bernadotte, byl Napoleonův polní maršál a francouzský císař jej prosadil za následníka švédského a norského trůnu. Oskar II. byl naopak posledním norským králem této dynastie. Již v roce 1899 uznal Norsku samostatnou vlajku a y roce 1905 na norský trůn rezignoval, čímž se definitivně rozpadla unie Švédska a Norska. Oskar II. patřil k nejvzdělanějším panovníkům své doby, zabýval se především historií a literaturou.
V církevním kalendáři má dnes svátek Alfons. Počátky tohoto jména je nutno hledat ve starohornoněmeckém Adalfuns. Výklad jména je dost obtížný, my se přidržíme verze, která Alfonse překládá jako „připraveného k boji".
Dnešním světcem je Alfons Maria di Liguori. Byl zakladatelem řádu redemptoristů a patří mezi největší morální teology všech dob. Za jeho zásluhy jej papež Pius IX. 23. března 1871 povýšil mezi církevní učitele. Alfons přišel na svět 27. září 1696 v Marinelle u Neapole (Itálie). Od dětství se mu dostalo vynikajícího vzdělání a již ve svých 16 letech se mohl pyšnit doktorským titulem. Stal se z něho sebevědomý advokát a již v 19 letech vedl svůj první a hned úspěšný soudní proces. Měl se však přesvědčit, že stromy nerostou věčně do nebe. V roce 1723 prohrál kvůli přehlédnutí banální for¬mality již zcela vyhraný proces. Alfonsovo zděšení neznalo mezí, zhroutil se a 3 dny nic nejedl ani nepil. Ke své práci se již nikdy nevrátil a po náhodné návštěvě nemocnice se rozhodl, že si vybere duchovní cestu. Již v roce 1730 byl vysvěcen na kněze a stal se z něho misionář. V roce 1732 založil řád redemptoristů, který mu přinesl mnoho radosti i starostí. Napsal vynikající práci Morální teologie, která jej zařadila mezi největší církevní osobnosti. Zemřel po velkém tělesném utrpení 1. srpna 1787 v Noceře dei Pagani u Neapole.
Dříve slavívala v našem kalendáři svátek Věra, v současném kalendáři je ale až 8. října. Tam také čtenář může o tomto jméně najít bližší informace.