Felix

Dnes najdeme v občanském kalendáři Felixe čili „šťastlivce". Toto jméno se vyskytuje v kalendáři opravdu mnohokrát. K dnešnímu dni má asi nejblíže Felix z Thibiuky, biskup a mučedník, který zemřel v Kartágu dne 15. července 303 a v církevním kalendáři má svátek 24. října.
Biskup z m ěsta Thibiuca v severní Africe byl jednou z prvních obětí nařízení císaře Diokletiana, který vyhlásil pogromy proti křesťanům. První jeho edikt nařizoval mj. zničení všech křesťanských spisů - již po staletí je známo, že diktátoři se nejvíce bojí psaného slova. Jenomže Felix odmítl předat knihy úřadům a trval na svém, i když ho předvedli před prokonzula v Kartágu: „Je lépe, abych byl upálen já, než aby se tak dělo s Písmem svatým, je lépe poslouchat Boha než lidi," řekl. Byla to jeho poslední veřejná promlu¬va, za svou neposlušnost byl odsouzen a upálen v Kartágu.
V církevním kalendáři je slavnost Všech svatých. Její kořeny se nacházejí v Orientu, kde se již v průběhu 4. století slavila památka všech mučedníků. Sám termín svátku byl však v jednotlivých církvích různý. Podle svědectví syrského jáhna Efréma se slavil 13. května. Jan Zlatoústý zná v antiochijské církvi tento svátek v neděli po letnicích a tohoto termínu se přidržuje i dnešní řecká ortodoxní církev pod názvem neděle Všech svatých. Východosyrská liturgie slavila Všechny svaté v pátek po Velikonocích. V Římě se nalézají stopy všech tří termínů, což je s ohledem na úzké vztahy k Východu v 5. a 6. století pochopitelné. Za papeže Bonifáce IV. (608-15) se prosadil termín 13. května do té míry, že si papež nechal od císaře Foky darovat pohanský chrám Pantheon, který nebyl již více než 100 let používán, a 13. května 609 (610?) jej zasvětil jako křesťanský kostel ke cti Panny Marie a všech mučedníků. K tomuto datu posvěcení dal papež do tohoto kostela přivézt na 28 vozech pozůstatky mučedníků z katakomb. Na tuto triumfálně slavenou translaci (přenesení ostatků) vzpomínaly ještě texty staré mše k posvěcení kostela, kde mj. stojí: „Pozvedněte se, vy svatí Boží, z vašich příbytků, posvěcujte místa, žehnejte lidu."
Dal ší krok k dnešnímu svátku Všech svatých učinil Řehoř III. (731-41), když dal v chrámu sv. Petra zřídit kapli ke cti všech svatých, a to i nemučedníků. Možná právě odtud vyšel podnět k slavení svátku Všech svatých 1. listopadu, který je nejdříve dosvědčen v polovině 8. století pro Anglii a Irsko. Na prosby papeže Řehoře IV. (828-44) svátek předepsal Ludvík Pobožný se souhlasem biskupů pro celou svou říši.