Nápoje

Objednáme-li víno v láhvi, přinese ji číšník zavřenou ke stolu (obvykle zabalenou v ubrousku tak, aby byla vidět značka). U stolu ji také otevře, a nalije trošku do skleničky hostitele. Ten ochutná a víno pokývnutím hlavy (případně se slovním doprovodem, např. „děkuji, ano“) schválí. Ovšem neschvaluje jeho chuť či kvalitu, dává pouze najevo, že víno není zkažené. Jedině v tomto případě může víno vrátit. Jinak se očekává, že host ví, jakou značku si objednal a nebude překvapen chutí. Pak nalije číšník dámě, případně dalším osobám u stolu.
Dolévání (pouze však do prázdných skleniček) bývá také jeho starostí nebo starostí muže - hostitele. Nedopitá sklenička bývá znamením, že host si další dolití nepřeje, zbytek dopije před ukončením posezení, případně vůbec nedopije.
Nápoje mají být servírovány v přiměřené teplotě. Například vodka silně vychlazená (správně vychlazená vodka má hustší konzistenci a svým chladem orosí skleničku), bílé víno vychlazené mírně (lehké na 10 - 12 stupňů, těžší na 8 - l0 stupňů), také pivo by nemělo být přechlazené, ale samozřejmě ani teplé (světlé na 8 - 10 stupňů, černé na 10 - 12 stupňů). Červené víno se podává v tzv. pokojové teplotě (14 - 16 stupňů), šampaňské silně vychlazené (4 - 6 stupňů, červené šampaňské má být o něco teplejší). Rovněž míchané nápoje, vermuty, pálenky a likéry se podávají v teplotě červeného vína. Totéž platí o minerálkách a limonádách.