Božena, Marie (Lurdská) a Eva

V občanském kalendáři má dnes svátek Božena. Jméno Božena má původ zcela jasný. Základem je slovo Bůh a u nás velmi častá přípona ženských jmen -ena. Božena je tedy „Bohem obdařená".
Na še nejznámější Božena byla navíc obdařena i krásou. Kronikář Kosmas o ní napsal, že byla „bělejší než labuť a krásnější než safír". Vypráví se, že kníže Oldřich (vládl v letech 1012-34) bloudil jednou se svou družinou lesem u Peruce, když tu náhle spatřil, jak nějaká vnadná žena pere v potoce prádlo. Ani na okamžik nezaváhal, vyhnal svou německou manželku a vzal si k sobě českou Boženu. Božena byla sice již jednou vdaná, ale u Přemyslovců se to až tak přísně nebralo. Oba milenci přivedli na svět „českého Achilla" Břetislava a rod Přemyslovský byl na několik století zachráněn.
Český církevní kalendář dnes připomíná nezávaznou památku Panny Marie Lurdské. Základem této mariánské památky je osmnáct zjevení, která měla mezi 11. únorem a 16. červnem roku 1858 dívenka Bernadetta Soubirousová. V nich jí Maria vysvětlila své neposkvrněné početí. K 50. výročí prvního zjevení zavedl papež Pius X. tento svátek jako duplex maius čili „větší dvojný". Svátek byl současně přeměněn ze „svátku Zjevení neposkvr¬něné Panny Marie" na „památku Panny Marie Lurdské". Byl tedy přeorientován z oslavy události na oslavu samotné Marie. Z tohoto aktu je zároveň patrné i oficiální stanovisko církve ke všem zázrakům a různým zjevením. Ani v okamžiku, kdy je oficiální církevní autority přijmou, nejsou předmětem povinné víry, ale na druhé straně nejsou ani znevažovány či podceňovány. V církvi jsou tradičně výrazem prorockého daru a charismatu různých osob, které zprostředkovávaly po celá staletí různá poselství a činí tak dodnes.
Dnes bychom na šli v římském církevním kalendáři Evu. Málokdo asi ví, že dnes je památka sv. Evy, která byla pro svou víru roku 304 popravena v severoafrickém Kartágu. Známější je pramáti Eva, kterou si všichni při¬pomínáme 24. prosince.