Věroslav, Gorazd a druhové

V občanském kalendáři má dnes svůj svátek Věroslav. Jedná se o mužský protějšek Věry. Jazykovědci se přou, kde najít základ pro toto jméno. Ně­kteří se domnívají, že má svůj původ ve jménech Elvíra a Veronika, jiní opo­nují tím, že existuje již staročeské Věřislav, ze kterého se vyvinul Fidelius; toto jméno dnes překládáme právě jako Věroslav. Jméno však zcela určitě vychází ze slova „víra", a tak by měli být nositelé tohoto jména lidmi věří¬cími. Čemu chtějí věřit, to už záleží na nich samých.
Církevní kalendář si dnes připomíná Gorazda. Toto jméno má staroslovanský původ a vychází z přídavného jména gorazd, které znamenalo, že dotyčný člověk je „zkušený a zdatný".
Toto jméno nosil arcibiskup Velké Moravy, jeden z nejbližších spolupracovníků Cyrila a Metoděje. Stal se jejich bezprostředním nástupcem (885), kvůli intrikám nitranského biskupa Wichinga však k jeho nastolení nikdy nedošlo. Na synodě moravské církve v Nitře roku 886 byl spolu se svými žáky obžalován z kacířství. Jeho žáci byli ze země vyhnáni, Gorazd se uchýlil na některý moravský hrad. Když Mojmír II. obnovil nezávislost moravské církve (899/900), nastoupili úřad tři biskupové a Gorazd se snad stal arcibiskupem. Po pádu Velké Moravy se on i jeho přátelé uchýlili do Vislanska (jižní Polsko). Východní církev zařadila Gorazda mezi svaté sedmipočetníky. Vedle něho sem patří Cyril, Metoděj, Kliment Ochridský, Naum, Angelár a Sáva.
Právě po tomto světci přijal své církevní jméno pravoslavný teolog Matěj Pavlík (1879-1942). Pod jeho vedením vznikla v roce 1929 autonomní pravoslavná eparchie v českých zemích. Za ukrývání parašutistů, kteří provedli atentát na Heydricha, byl se svými spolupracovníky popraven. O Velikonocích 1988 jej prohlásili za svatého.
Další světec, kterého dnes nacházíme v kalendáři, je pomocník v nouzi Pantaleon. Jeho jméno vychází z italského slova pantaloni čili „kalhoty".
Narodil se ve 3. stolet í v Níkomédii (dnes Izmit, Turecko). Podle legend byl dvorním lékařem císaře Galeria. Žil v poklidu, dokud se jednoho dne nenechal pokřtít. Po nástupu krutého císaře Diokletiana byl zatčen. Jeho katani se jej snažili celkem šestkrát zavraždit, ale ani jednou se jim to ne¬podařilo. Nakonec mu roku 305 uťal kat hlavu, místo krve prý však z jeho ran teklo mléko. Již v roce 550 dal císař lustinianus I. Veliký v Kónstantíno-poli (dnešní ístanbul, Turecko) postavit kostel na jeho památku. Pantaleon se stal patronem lékařů, porodních asistentek a kojných.