Vanda, Pavel (Miki) a Dorota

V občanském kalendáři má dnes svátek Vanda. Toto jméno je polského původu a jeho význam je dosti nejasný. Nejčastější výklad hovoří o tom, zeje snad vytvořeno podle názvu řeky Vandalus. Němečtí jazykovědci však tvrdí, že je zkráceninou jmen začínajících na Wendel. Může jít například o jméno Wendelburg a jiné. Pak by byla Vanda pojmenováním pro Polabskou Slovanku.Podle „starých pověstí polských" byla dcerou knížete Kráká a po jeho smrti usedla na trůn. Stejně jako naše Libuše, jejíž otec se jmenoval pro změnu Krok. Vanda prý vládla svému lidu moudře a země žila v míru. Jednou však vtrhl do Polska germánský kníže a chtěl zemi vyplenit. Když však jeho vojáci spatřili Vandinu krásnou postavu a líbeznou tvář, opustily je veškeré síly a obrátili se na útěk. Také kníže byl uchvácen její krásou, a tak místo země chtěl nyní dobýt vladařku. Jeho situace však byla bezvýchodná. Bez vojska, odmítnutý a šílený láskou nalehl raději na svůj meč a zemřel. Později se tato pověst ještě více rozkošatila a poskytla látku mnoha polským i jiným umělcům. V církevním kalendáři dnes opět nacházíme více jmen. Tak nejprve je zde připomínka Pavla. Pavlů je v kalendáři mnoho, ten dnešní se jmenuje Pavel Miki. Narodil se v japonské křesťanské rodině kolem roku 1565 v Kjótu. Ve věku 22 let se stal jezuitou a díky jeho schopnostem z něj vyrostl velkolepý kazatel a jeden z nejlepších křesťanských misionářů v Japonsku. Avšak šógun Toyotomi Hideyoši nařídil pronásledovat všechny misionáře a do jeho osidel upadl brzy i Pavel Miki a jeho 25 přátel. Nečekalo je nic dobrého. V zajetí je krutě mučili a nakonec ukřižovali. Rozsudek byl vykonán 5. února roku 1597 v Nagasaki, za svaté je prohlásil 8. června roku 1862 papež Pius IX.
Dnes m á svátek také Dorota, patronka zahradníků, květinářů, ale i pivovarníků, horníků, novomanželů, nevěst a šestinedělek. Jméno Dorota má řecký původ. V tomto jazyce zní obzvláště honosně - Dórothea a znamená „Boží dar".Dorotin příběh je velice známý. Podle legendy se narodila kolem roku 290 v Caesareji (Malá Asie) v křesťanské rodině. Vyrostla z ní překrásná dívka, a tak není divu, že se líbila mnoha mládencům. Zahleděl se do ní i římský místodržící Apricius, ona jej však odmítla. Samozřejmě, že takovou potupu si nemohl mocný Říman nechat líbit. Nechal ji zajmout a tvrdě mučit. Krátce potom byla Dorota odsouzena k smrti stětím. Cestou na popraviště volala nešťastná dívka Ježíše Krista, kterého nazývala svým snoubencem. To zaslechl kolemjdoucí mladý advokát jménem Theofil. Začal se Dorotě posmívat a řekl jí, že když mu pošle květiny a ovoce z Ježíšovy zahrady, i on v něho uvěří. V tu chvíli se prý zjevil anděl a přinesl mu koš plný květin a ovoce. Theofil padl na kolena a pod dojmem zázraku se přihlásil ke křesťanství. V tu chvíli se jej ovšem chopili vojáci a kat ho popravil hned po Dorotě. Tento příběh se stal věčnou inspirací, a proto je Dorota často zobrazována s květinami a ovocem. Jedno z nejkrásnějších zobrazení toho druhu pochází od Jana Baldunga Griena a jmenuje se Stétí svaté Doroty (1516). Je uloženo v Národní galerii v Praze. Ke svaté Dorotě se vztahuje i mnoho pranostik. Nejznámější z nich nám oznamuje, že „svatá Dorota, ta¬ké na sníh bohatá". Takže uvidíme, co nám dnešek přinese.