Teodor a Jan (Kapistránský)

V občanském kalendáři má dnes svátek Teodor nebo -jak se psávalo dříve - Theodor. Jméno pochází z řeckého Theodóros a znamená „Boží dar". Slovanskou podobou jména by mohli být Bohdan a Božidar.Teodorů je v kalendáři opravdu hodně. My si dnes připomeneme biskupa Theodora, který má ve světovém církevním kalendáři svátek 16. srpna. Tento Theodor byl prvním známým biskupem ve švýcarském Wallisu a sídlil v Octoduru (dnes Martigny). Traduje se o něm, že se v roce 381 účastnil synody v Aquileji a roku 396 i synody v Miláně. Údajně to byl také on, kdo našel ostatky sv. Mauricia a jeho druhů (takzvané „thébské leg.e") a uložil je v bazilice sv. Mořice v Agaunu, kterou sám vybudoval. Theodor zemřel někdy na přelomu 4. a 5. století a na místě jeho hrobky vzniklo v Sittenu významné poutní místo. Biskupovy ostatky jsou od roku 1789, kdy město obsadila francouzská revoluční armáda, nezvěstné.
V církevním kalendáři má dnes svátek další z mnoha Janů. Toto jméno je hebrejského původu (Jochánán) a znamená „Bůh je milostivý". Dnešní oslavenec se jmenoval Jan Kapistránský a narodil se 24. června roku 1386 v abruzzském Capestranu (východně od UAquily, Itálie) v rodině přistěhovalého barona. Vystudoval práva v Perugii, oženil se a jako velice schopný člověk se již ve svých 26 letech stal v tomto městě správcem. Itálie byla tehdy sužována válkami, ve městě vypukla vzpoura a Jan skončil v těžkém vězení. Zde si probral svůj dosavadní život a rozhodl se, že když z vězení vyjde, bude se v ěnovat řeholnímu životu a boji za mír. Skutečně byl za velké výkupné propuštěn a po dohodě s manželkou vstoupil roku 1415 k františkánům. V roce 1420 se nechal vysvětit na kněze a stal se z něho putující kazatel. Cestoval po celé Evropě, kde jeho proslovy poslouchaly tisíce lidí. Pomáhal také se zakládáním klášterů reformovaných františkánů (obser-vantů), byl pověřován mnoha misemi a proslul také jako smiřovatel mnoha sporů. V roce 1451 se objevil i v Čechách, ale král Jiří z Poděbrad mu příliš nedůvěřoval, a nedovolil mu proto vstoupit do Prahy, natož aby jej přijal. Kapistrán se však nevzdal a obcházel zbytek země, kde byl přede¬vším hostem pánů z Rožmberka, kteří jeho snahy podporovali. Prošel celé Čechy i Moravu. V těchto letech kázal například v Brně, Olomouci, Chebu, ale odskočil si i do Durynska, Saska, Míšeňská, Bavorska, Vratislavi a na žádost krále Kazimíra i do Polska. Mezitím se jižní Evropa začala otřásat pod tureckým náporem a Jan Kapistrán se připojil k vojsku Jana Hunyadyho, které mělo Turky zastavit. Jeho povzbuzování a osobní příklad dodávalo vojákům v bitvě u Bělehradu takový elán, že křesťanské vojsko dne 22. července slavně zvítězilo. O několik měsíců později (23. října 1456) však oba Janové, Kapistrán i Hunyadi, zemřeli na mor. Ostatky Jana Kapistrána jsou sice nezvěstné, přesto jej papež Alexander VIII. prohlásil roku 1690 za svatého.