Svatba

Svatba je jednou z nejvýznamnějších událostí v životě rodiny. Rituál jejího průběhu je dosti propracovaný a do dnešního dne alespoň v základních pravidlech respektovaný. Každá výjimečná situace je zároveň situací stresovou, a je tedy výhodné nechat se vést společenským rituálem, co, kdy a jak dělat.

Mladý pár by se měl rodičům z obou stran přinejmenším představit samozřejmě před svatbou. Není třeba pořádat obřadné zásnuby, ale sluší se, aby ženich rodičům nevěsty oficiálně sdělil svůj úmysl. (Nejvhodnější příležitostí je nedělní oběd, budoucí ženich bezpodmínečně přinese matce nevěsty řezané květy,)

V dnešní době jsou zejména v městském prostředí obvyklé menší svatby, zvou se pouze blízcí příbuzní, přátelé. Počet bývá různý. Dbát je třeba, aby počet zvaných ze strany nevěsty a ženicha přibližně odpovídal. U zcela malých svateb, u prvního sňatku, je hrubý nezpůsob a obvykle projev nezralosti nepozvat rodiče. (Není to pouze faux pas společenské, ale selhání lidské, které nebývá možné vysvětlit pouze omluvou a později ho mladý pár zpravidla lituje.) Na venkově se ještě leckde udržuje zvyk vystrojit dceři bohatou svatbu, a této tradici bývá nutné se podvolit.

Hosty zveme ústně či písemně. Svatební oznámení se rozesílá širšímu okruhu známých a nemá platnost pozvánky. Na oznámení odpovídáme blahopřáním, telegraficky nebo písemně,

Do obřadní síně čí kostela jezdí dnes svatebčané obvykle auty. Vůz nevěsty jede poslední. Před obřadní síní, zorganizuje posloupnost hostí příslušný úředník. Ze Společenského rádce pro tento případ vybíráme: „Pořadí hostí v průvodu do kostela je všude odlišné. Nejčastěji bývá zvykem, že ženich s nevěstou končí svatební průvod, jejž zahajují družičky a mládenci, za nimiž jdou rodiče snoubenců. Někde jde nevěsta poslední s prvním mládencem nebo družbou, aby nemusela čekat na ženicha. Před oltářem nevěsta svlékne pravou rukavičku a odevzdá ji s kyticí nejbližší družičce. Ženich se postaví po pravé straně nevěsty, Dokud mluví duchovní sedí všichni hosté, jen k oddávacímu obřadu všichni vstanou a nevěsta se ženichem pokleknou, Pak jim duchovní podá posvěcené prsteny, sváže ruce a požehná jim.“

Tradičně bývá za hostitele pokládána rodina nevěsty. Před odchodem na svatební obřad může být už připraveno lehké pohoštění. Alkohol se podává jen ve velmi omezeném množství. Povinností ženicha je obstarat snubní prstýnky a svatební kytici.



Po obřadu bývá pořádán slavnostní oběd v domě nevěsty nebo v restauraci. Náklady se dělí mezi obě rodiny, rodina nevěsty hradí jídlo, rodina ženicha nápoje.

Při svatební tabuli platí zásady stolování pro slavnostní či oficiální oběd. Novomanželům je vyhrazené čestné místo v čele stolu. Napravo od nevěsty sedí rodiče ženicha, nalevo od ženicha rodiče nevěsty, pak hosté podle stáří, postavení a příbuzenského poměru. Novomanželé přijdou k tabuli teprve tehdy, až se sejdou všichni hosté. Mají právo odejít ze svatební hostiny jako první a nemusí se s nikým loučit (přirozeně až po jídle). Za zdárný průběh a ukončení svatebního veselí odpovídá hostitel čilí otec nevěsty.

Svatební dary jsou jedinou výjimkou, kdy bychom měli mít na paměti především praktičnost, vybavení domácnosti. Dar by měl věnovat každý pozvaný, rodiny pochopitelně mohou dávat společné dary. Je vhodné, aby se příbuzní předem domluvili, aby se novomanželům nesešlo několik stejných dárků, byť i praktických.

Podoba svatebního oděvu podléhá módě, místním, krajovým a rodinným zvyklostem. Za nejklasičtější a nejtradičnější úbor nevěsty jsou pokládány dlouhé bílé hedvábné šaty se závojem (původně s myrtovým věnečkem). Při svatbě patří k bílým dlouhým šatům nevěsty frak nebo smoking ženicha. Nehodí se, aby dlouhé bílé šaty (jsou znakem nevinnosti) měla žena starší a ta, která se nevdává poprvé. Každopádně by měl být oděv všech svatebčanů slavnostní (pochopitelně to ale neznamená velkou večerní toaletu). Nevěsta by neměla mít nápadné šperky. Oděv svatebčanů je zvykem zdobit větvičkou myrty.

 

Zasedací pořádek na větších svatbách

Po pravici ženicha sedí nevěsta. Po její pravici sedí ženichův otec a vedle něj jeho žena, tedy ženichova matka. Na druhé straně, tedy po levici ženicha sedí nevěstina matka a po její levici nevěstin otec, to je tento pán. Svědkyně sedí po jeho levé ruce. Ještě se podíváme, kde sedí svědek, sedí na protilehlé straně stolu, je to tento pán.
Ostatní hosty rozsadíme tak, jak je obvyklé u stolu typu U. Společensky významnější osoby sedí blíže novomanželům, manželé nesedí vedle sebe a střídáme muž, žena, muž, žena.

 

Malá svatba - Ladislav Špaček

Velká svatba

tisk Tisk stáhnout jako pdf Stáhnout v PDF

FaceBook diskuse


Podpora lečby nemoci SMA pro Barborku

Kompletní informace o vzácné chorobě: http://www.smaci.cz

Nadace pro Barborku s SMA