Štěpánka a Wolfgan

V občanském kalendáři dne nacházíme Štěpánku. Jména Štěpánka, Štěpána, ale i Štefánie a Štefanie jsou ženskými podobami Štěpána, což znamená „věncem korunovaný" čili „vítěz". Ženy nesoucí toto jméno jsou tedy také vítězné a slavné. Příbuzný význam mají jména Viktorie a Vítězslava.
Ve světovém kalendáři má Štěpánka svátek 2. ledna. Její příjmení bylo Quinzaniová a narodila se 5. února 1457 v Orcinuovi u Brescie (Itálie). Jako mladičká dívka vstoupila k dominikánským terciářkám v blízkém městě Crema. Byla to velice schopná organizátorka a v roce 1485 sama založila v Sonciu klášter III. řádu sv. Dominika, který také vedla. Brzy potom se u ní začaly projevovat extáze. Vše začalo na Velký pátek roku 1489. Na rukou i nohou se jí ukázaly rány Kristovy. Její muka prý byla strašlivá, ale ona vše snášela po čtyřicet let s naprostou pokorou. Zemřela 2. ledna roku 1530 ve svém klášteře.
V církevním kalendáři má svátek Wolfgang. Výklad tohoto jména je poměrně snadný. Jde o německý tvar, jenž znamená „vlčí pochod".
Patronem tohoto jm éna, ale i celého Bavorska je biskup Wolfgang z Řezná. Je to jeden z nejoblíbenějších německých světců. Narodil se váženým, ale chudým rodičům kolem roku 924 ve Pfullingenu (Bádensko-Wúrttem-bersko). Školu absolvoval v klášteře na bodamském ostrově Reichenau. Jeho velký přítel ze studií Jindřich se stal roku 956 trevírským arcibiskupem, a tak Wolfgang odešel za ním a až do roku 964 učil v trevírské dómské škole (Trier, Německo). Tehdy se náhle rozhodl, že se stane mnichem. Vstoupil k benediktinům, přijal řádové sliby a nakonec i kněžské svěcení. V následujících letech procházel Wolfgang jako mnich a misionář Noricum (část dnešního Rakouska) a hlásal tam slovo Boží. Brzy se o putujícím řeholníkovi doslechla i duchovní a světská vrchnost a pasovský biskup Pelhřim navrhl, aby byl zvolen řezenským biskupem. Někteří sice Wolfgangovi nepřáli, ale nakonec jej císař Ota II. v roce 972 biskupem skutečně jmenoval. Během příštích 22 let Wolfgang převrátil, v dobrém slova smyslu, svoji diecézi vzhůru nohama. Reformoval kláštery a zakládal mnoho nových. Přísně sledoval mnišskou i kněžskou kázeň a dbal na vzdělání duchovních. Postavil mnoho špitálů, staral se i o chudé. Lidé jej kvůli tomu velice milovali a již za života ho uctívali jako světce. Samotný Wolfgang žil, jak se na kněze a řeholníka sluší. Jeho život byl naplněn světským odříkáním a skromností. Jeho zásluhou také mohlo vzniknout v roce 973 v Praze biskupství, neboť uvolnil území doposud spadající pod jeho řezenskou diecézi. Šlechetný biskup zemřel 31. října roku 994 v Puppingu (Horní Rakousko), který se díky jeho památce stal poutním místem.
Dnes slav í protestanti Den reformace. V roce 1517 totiž Martin Luther zveřejnil originálním způsobem svých 95 tezí k disputaci: jednoduše je př¬bil na dveře chrámu ve Wittenbergu. K disputaci se sice nikdo nepřihlásil, ale jeho názory se ještě do konce roku rozšířily po celé Evropě a vyvolaly v katolické církvi velké reformní hnutí. V roce 1999 se stejného dne dohodli zástupci obou křesťanských větví na vzájemné spolupráci a v mnoha bodech našli i společnou řeč.
Dnešní den, tedy předvečer svátku Všech svatých, byl slaven lidstvem od pradávna. Svátek je zasvěcen památce i těch světců, kteří se neslaví jednotlivě. V církvi řecké připadá svátek na neděli po svátcích svatodušních, v církvi katolické od roku 835 na 1. listopad.
U Keltů například začínal Nový rok a dobytek se stěhoval do chlévů. Staré a krmné kusy šly na porážku, maso se nasolilo a vyudilo. Vrcholila příprava na zimu.