Stanislav, Benedikt a Jarloch

V občanském kalendáři má dnes svátek Stanislav, ačkoliv v církevním tomu tak bylo již 11. dubna. Základem tohoto jména je staroslovanské stan, jež znamenalo „pevnost".
Dnešní oslavenec Stanislav z Krakova se narodil roku 1030 v rodině drobného šlechtice u Krakova a stal se nejuctívanějším polským národním světcem.U nás nosil stejné jméno Stanislav ze Znojma (narozen okolo 1360, zemřel v říjnu 1414). Tento teolog a filozof byl jedním z prvních pražských stoupenců Viklefových. Po roce 1388 vyučoval na pražské artistické i teologické fakultě a v roce 1404 se stal rektorem pražské univerzity. Napsal komentáře k některým Aristotelovým spisům a k Sentencím Petra Lombarda. Z jeho traktátů je vedle De ve.ro etfalso („O pravdě a omylu") a Defelici-tate („O štěstí") zvláště významný De universalibus („O univerzáliích"). V letech 1410-12 se rozešel s Viklefovým učením i s jeho zastáncem Janem Husem. Zemřel cestou na koncil v Kostnici.
Také další Stanislav byl duchovním. Stanislav Thurzo (asi 1470-17. 4. 1540) byl od roku 1497 olomouckým biskupem. Působil na dvoře Matyáše Korvína, studoval v Padově a jako kanovník dosáhl pro olomouckou kapitulu obnovení práva volby biskupa. Byl natolik významným člověkem, že korunoval českým králem Ludvíka Jagellonského (1516) i Ferdinanda I. Habsburského (1527). Velkou měrou přispěl k povznesení a rozšíření biskupství a k obnově olomouckého dómu.Posledním dnes jmenovaným Stanislavem je český sochař Sucharda (12. 11. 1866-15. 5. 1916). Stal se významným představitelem sochařské generace na přelomu století. V raném díle navázal na novorenesanční a myslbekovskou tradici. Od monumentálního pojetí sochy záhy pokročil k výtvarné malebnosti a lyričnosti. V tvorbě plaket, medailí a reliéfů dosáhl osobité syntézy světelné impresionistické modelace se symbolistní secesní stylizací (Ukolébavka, Pohádka o krásné Liliané, Buditel, Praha a Vltava, Modlitba za vlast). Současně realizoval četné monumentální zakázky (po¬mník F. Palackého v Praze, průčelí muzea v Hradci Králové) a věnoval se rovněž portrétní tvorbě.
V českém církevním kalendáři dnes slaví svůj svátek Benedikt II. O tomto světci toho příliš nevíme. Jisté je, že v letech 684-85 byl papežem a že se za jeho pontifikátu císař Konstantin IV. zřekl práva potvrzovat volbu papeže a předal je exarchovi v Ravenně. Současně s tím se vzdal i poplatků placených při této volbě. Usnadnilo to sice proceduru při volbě, ale výsledek byl podřízen rozhodnutí státního funkcionáře, což nikdy nebývá moc dobré. V tomto případě to silně snížilo autoritu římského biskupa.
Dalším dnešním oslavencem je Jarloch. Jedná se vlastně o českou podobu staroněmeckého jména Gerlach, které bychom dnes přeložili jako „bo¬jovník s oštěpem". V našich dějinách toto jméno proslavil kronikář Jarloch. Patřil k pokračovatelům díla Kosmova a zapsal události z našich dějin po první čtvrtině 12. století. Víme o něm, že byl rodilým Čechem a prvním opatem milevského kláštera, kde 7. května roku 1228 zemřel.„ MÍR JE NEJLEPŠÍ Z VĚCÍ, KTERÉ ČLOVĚK MOHL POZNAT. JEDEN MÍR JE NAD NESČETNÉ TRIUMFY."(Silius Italicus)