Matouš

Dnes se shodují kalendáře v tom, že má svátek Matouš. Toto velice oblíbe­né jméno je hebrejského původu a stejně jako Matěj znamená „dar Boží"". Základem obou jmen a Matyáše k tomu je totiž jméno Mattithjáh, které se rozšířilo díky tvarům Matthaios (Matouš) a Matthíás (Matyáš, Matěj). Tato jména mají tolik společného, zeje mnohé jazyky ani nerozlišují. Matou š, autor prvního evangelia, se původně jmenoval Levi a byl celní¬kem v Kafarnau na Genezaretském jezeře. Jednoho dne jej prý navštívil Je¬žíš a řekl mu: „Levi, následuj mne." Oslovený tak bez rozpaků učinil a Ježíš jej přijal mezi apoštoly. Od tohoto dne nesl celník Levi jméno Matouš. Jeho další životní osudy jsou už známé méně. Okolo roku 42 prý opustil Palesti¬nu a odešel hlásat křesťanskou víru do Egypta a Etiopie. Proslavil se i jako člověk nadaný uměním uzdravovat. Jak dlouho žil a jak zemřel, není jisié. Podle jedné verze zemřel zcela klidnou smrtí, podle druhé jej jeho nepřá¬telé ukamenovali. Jiní pro změnu tvrdí, že zemřel na hranici. Buď jak buď, latinská i řecká církev uctívají Matouše jako mučedníka.
Nejv íce se Matouš proslavil svým evangeliem, jež sepsal ještě před svým odchodem z Palestiny. V jeho spisu jsou podána hlavně slova a činy Ježíše Krista. Konec Matoušova evangelia pak tvoří historie utrpení a zprávy o zmrtvýchvstalém Ježíši. Jeho spis byl určen především Židům, které chtěl Matouš oslovit a získat je pro křesťanství.
Ostatky sv. Matouše jsou uloženy v chrámu s jeho jménem v Salernu. Apoštolovo tělo je zde uloženo od roku 954 a je uchováváno v kryptě dó¬mu, posvěceného roku 1085 papežem Řehořem VII. Chrámová stavba vznikla za vlády Normana Roberta Guiscarda. Hned po vysvěcení se stal
chrám cílem mnoha poutníků. Matouš je znázorňován většinou s Ježíšem nebo s andělem, který je Matoušovým symbolem. Často má u sebe i svitky knih. S měšcem a mečem je zachycen na vítězném oblouku v ulmském chrá¬mu. V kostele sv. Ludvíka dei Francesi v Římě je snad nejslavnější obrazový cyklus o jeho životě, který namaloval roku 1602 Caravaggio.
Kolem Matou šovy postavy se zrodilo i velké množství zvyklostí a poře¬kadel. Jedno se vztahuje k jeho původní profesi. Řeknete-li o někom, že ,je u něho Matouše posledního", znamená to, že již 21. dne v měsíci nemá žád¬né peníze a musí čekat ještě dlouho na novou výplatu. Ve starších kalendá¬řích bychom mohli nalézt k dnešnímu dni poznámku, že se jedná o zimní den. Měla by tedy začít skutečná zima. Ve vinařských oblastech se na Ma¬touše začínalo sklízet víno. A o dětech, které se dnešního dne a noci naro¬dí, se dříve říkalo, že budou mít schopnost vidět věci tajemné a mystické.
Je p řitom pozoruhodné, že dnešního dne probíhaly velké slavnosti i v Egyptě. Konala se totiž slavnost božského života, která byla věnována trojnásobné bohyni, již označovali jako Matku-Tvůrkyni všech věcí, Dceru--Obnovitelku a Temnou matku-Absolutno.