Líbena, Luboslava, Liboslava, Leonard/Linhart

V občanském kalendáři má dnes svátek Líbena a s ní také Luboslava a Liboslava. V šechna tato libě znějící jména mají stejný výklad, který světu oznamuje, že nositelka tohoto slovanského jména je „libá, milá, přívětivá a příjemná"". Alespoň by taková měla být. Pokud si vzpomínám, tak prin­cezny z pohádek takové skutečně byly. V církevním kalendáři najdeme svátek Leonarda nebo po našem Linharta. Jméno je původu německého a znamená „silný jako lev". Toto jméno má mnoho podob. U nás je to vedle Linharta také Leoš (19. června).
Patronem tohoto jména, ale i sedláků, zámečníků a kovářů byl Leonard z Limoges, jinak řečený Linhart z Noblatu. Tento světec je velice populární především v Bavorsku. Naši západní sousedé by se asi divili, kdyby věděli, že jejich nejbavorštější světec byl původem Francouz. Narodil se v 5. století ve Francii, ale v tehdejší Evropě by bylo nicotné se dohadovat, z jakého koutu kontinentu kdo je. O jeho dětství toho mnoho nevíme. Počátkem 6. století se usadil jako poustevník v chatrči v Nobiliaku (dnes St-Léonard--de-Noblat u Limoges). Brzy se u moudrého muže začali zastavovat poutníci i lidé ze širého okolí, kteří zde hledali radu a pomoc v nesnázích. Leonard však nebyl jenom rádcem lidí, ale také vynikajícím léčitelem. Znal všechny bylinky, které v okolí rostly, a hlavně věděl, jak kterou použít, aby nemocnému pomohla. Pomáhal všem, chudým i králům. Jednou se u něho zastavil s celým dvorem král Theodorich. Jeho žena byla tehdy v očekávání, a jak už to tak těhotné ženy dělávají, velmi ráda cestovala. Porodní bolesti se dostavily v tu nejméně vhodnou dobu, ale Leonard královnu v lese úspěšně odrodil, což byl v tehdejších podmínkách učiněný zázrak. Panovník mu za to daroval les, poustevníkovi přátelé jej vykáceli, z nepatrné chýše postupně vyrostl klášter a z poustevníka se stal opat. Leonard přeměnil mýtinu v rozsáhlou zahradu léčivých bylin a okolo kláštera vyrostlo několik příbytků pro choré a jako novinka i dřevěné chatky pro nastávající rodičky. Les Pauvain se tak změnil v první evropskou porodnici. Jako datum Leonardova úmrtí se uvádí rok 599. Byl pochován ve svém klášteře a po celá staletí sem proudily davy lidí. Po šesti stoletích překročil jeho kult hranice Francie a pronikl do Bavorska. Koncem 12. století postavili věřící v Kreuthu kostel sv. Leonarda a brzy vznikly stovky dalších. Všude se slavily velké poutě, a tak se stal Leonard brzy nejpopulárnějším bavorským světcem. Úcta k němu a s ní spojený kult nacházely svůj výraz v umění. V kostele u Dietramszellu (Bavorsko) je například překrásná freska z 18. století. Zajímavá jsou i Leonardova znázornění na mozaikách v domě sv. Marka v Benátkách.