Josef, Markulf (z Nanteuilu), Peregrin (Pellegrino) Laziosi, Richard (Pampuri). Dnes je Svátek práce

Dnešní den oslavuje práci i církevní kalendář. Je totiž připomínán Josef Dělník, jinak také snoubenec Panny Marie. Jeho hlavní svátek je ovšem 19. března. Papež Pius XII. zavedl 1. května 1955 jeho svátek pro celou církev. Důvodem byla snaha, aby 1. květen dostal křesťanské posvěcení a už nebyl příčinou nesvornosti, nenávisti a násilí, ale aby se stal stále opakovaným pozváním moderní společnosti dokonat to, co ještě chybí sociálnímu míru. Nakolik se tento pokus zdařil, nechť posoudí každý sám. Jisté aleje, že májové manifestace v našich zemích byly ještě před několika léty o všem jiném než o lásce a porozumění.
Dalším dnešním světcem je Markulf z Nanteuilu. Byl opatem, narodil se kolem r. 490 v Bayeux (Francie) a zemřel 1. května 558 v Nanteuilu (Francie). Postavil na svém pozemku v Normandii, který dostal darem od krále Childeberta I., klášter Nanteuil a vedl ho jako první opat. Po své smrti 1. května 558 zde byl pochován. Nad jeho hrobem vznikl později poutní kostel, který se těšil velkému zájmu. Při vpádu Normanů v roce 906 byly přeneseny Markulfovy ostatky z Nanteuilu do Corbény u Remeše. To zapříčinilo, že se z místního světce stala postava širšího uctívání. Markulfův kult přetrvával dlouhou dobu v oblasti severně od Loiry, francouzští králové navštěvovali Corbény po své korunovaci. Ve Francii byl Markulf jedním z významných patronů proti nemocem, především prý platí proti vyrážkám, nemocem žláz a mízních uzlin na krku, také proti nemoci štítné žlázy. Vedle toho se přimlouvá za soukeníky, obchodníky drobným zbožím a lékárníky. Je také patronem Remeše.
Dalším oslavencem je Peregrin (Pellegrino) Laziosi. Tento mnich se narodil okolo roku 1265 ve Forli (Itálie). Později vstoupil v Sieně do řádu servitů a působil jako duchovní správce ve svém rodišti Forli. V době svého pobytu v řádu se vyznačoval stálou modlitbou a pohotovostí k pokání. Těžkou nemoc, která ho postihla, snášel s mimořádnou odevzdaností a trpělivostí. Laziosi zemřel 1. května 1345, svatořečen byl r. 1726. Stal se patronem rodiček a šestinedělek, nájemných kočí, pomáhá proti rakovině, revmatismu, dně a moru i při obyčejných bolestech nohou. On sám prý byl vyléčen zázračným způsobem z rakoviny nohy.
Další vzpomínka je na Richarda Pampuriho. Patří k jedněm z nejmladších světců. Narodil se 2. srpna 1897 v Trivolzio u Pavie (Itálie). Richard, který se původně jmenoval Erminio Filippo, studoval napřed medicínu a promoval roku 1921 na výtečnou. Krátce nato vstoupil do III. řádu sva-tého Františka z Assisi a přijal jméno bratr Antonín. Působil nadále jako lékař, staral se dnem i nocí o nemocné a věnoval větší část svého jmění na pomoc potřebným. Dne 6. června 1927 v něm uzrálo dlouho plánované rozhodnutí: podal žádost o přijetí u milosrdných bratří a skutečně 22. června vstoupil v Miláně do řádu. Ihned přijal nové jméno Richard. I v novém řádě pak Pampuri pracoval jako lékař - všichni chodili rádi k lékaři, který byl skromný a vždy ochotný pomoci. Několik měsíců před smrtí vedl zubní ambulanci v Brescii, pak si onemocnění tuberkulózou vyžádalo svou daň. Bratr Richard Pampuri zemřel ve svých 32 letech v nemocnici v Miláně. Poslední doprovod mu poskytlo obrovské množství lidí. Náhrobní nápis u místa jeho posledního odpočinku zní: „Ve světě i v klášteře byl andělsky čistý, obětavě zbožný a apoštolsky činný." Papež Jan Pavel II. svatořečil léka¬ře a člena Řádu milosrdných bratří svatého Jana z Boha 1. listopadu 1989. K blahořečení došlo r. 1981.