Irma, Karel (Spinola) a Mikuláš (z Tolentina)
V občanském kalendáři má dnes svátek Irma. Toto staré německé jméno je zkrácenou podobou Irmgardy, Irmtraud, ale i Irmhildy a vykládá se jako „velká, silná a pevná"".Ve světovém kalendáři jsou Irmgardy neboli Irmy dvě. Jedná má svátek 4. září a narodila se kolem roku 1020 na hradě Aspelu v Severním Porýní--Vestfálsku (Německo) v rodině hraběte z Aspelu. Když její rodiče zemřeli, rozdělila všechno své dědictví mezi špitály, kostely a chudobince. Sama pak podnikla několik poutí do Říma a později žila jako poustevnice v Sůch-telnu poblíž Krefeldu. Poslední roky strávila v Kolíně nad Rýnem, kde také 4. září kolem roku 1085 zemřela. Druhá Irmgarda se narodila kolem roku 830 a byla také ze vznešeného rodu, jejím otcem byl dokonce císař Ludvík Němec. Protože si již v mládí vybrala duchovní dráhu, dal jí její otec darem benediktinský klášter Buchau ve Wúrttembersku, který pak vedla jako jeho abatyše. Po roce 857 však přesídlila do kláštera Frauenchiemsee u bavor-ského Chiemského jezera, kde také 16. července roku 866 zemřela. Od té doby si ji tohoto dne připomínají především v Horním Švábsku.
V c írkevním kalendáři je dnes opět Karel. Tentokrát se jmenoval Spino-la a narodil se roku 1564 v Praze. V naší stověžaté matičce navštěvoval i školy, ale později se vzdělával v italské Nole, kde se většinou připravovali na své poslání budoucí misionáři. Karel byl přímo posedlý touhou odjet do dalekých krajin a obracet pohany na křesťanskou víru. Než se tak skutečně stalo, prožil si hotový očistec. Nejprve vážně onemocněl a málem zemřel, později přece jenom vyplul z Lisabonu směrem na Japonsko, ale loď zlomi¬la kormidlo. Nakonec byli všichni rádi, že přistáli u Portorika, kde právě zu¬řila válka mezi Angličany a spojenými vojsky Španělska a Portugalska. Karel sice zachránil svůj holý život, ale padl do anglického zajetí. Po dlouhém ča¬se se opět dostal do Lisabonu a zakrátko vyplul znovu. Tentokrát již na ja¬ponský břeh vstoupil. V Japonsku panoval císař Daifusama (1598-1616), který byl původně křesťanům nakloněn, ale v roce 1614 svůj postoj radikál¬ně změnil a začal je naopak pronásledovat. Karel se však nevzdal, ani když za císařova nástupce začalo jít opravdu o život. Brzy byl samozřejmě dopa¬den, uvězněn a 10. září roku 1622 v Nagasaki s řadou svých druhů upálen. Epopej těchto japonských mučedníků strhujícím způsobem zachytil ve svém velikém románu Služebníci neužiteční český spisovatel Jaroslav Durych.
Ve světovém církevním kalendáři bychom dnes také nalezli Mikuláše. Ten dnešní se píše z Tolentina a přišel na svět kolem roku 1245 v S. Ange¬lo v Pontanu (Itálie). Už jako mladík vstoupil do řádu augustiniánských poustevníků (1256) a od roku 1275 sídlil až do své smrti v Tolentinu. Jeho život prý byl naplněn jenom láskou a pomocí všem lidem, přesto před smrtí řekl: „Ničeho si nejsem sice vědom, tím však ještě nejsem ospravedlněn, ne¬boť mým soudcem je Pán."