Darja, Michael de Sanctis a Magdalena (z Canossy)
Darja, která dnes slaví svátek dle občanského kalendáře, má několik variant původu. Podle jazykovědců se jedná o domáckou formu ruského jména Dorofeja čili o naši Dorotku. Základem je řecké jméno Dórothéa, „Boží dar". Podle druhé varianty může jméno vycházet z perského Dárajavauš, tj. řecky Dáreios, což znamenalo „mocný".A skutečně, nejznámějším nositelem tohoto jména se stal mocný perský král, který žil na přelomu 5. a 6. století před Kristem a chystal se vojenskou silou pokořit své řecké sousedy. Mocný a silný sice byl, Řeky však neporazil. Jeho říše se postupně rozpadla a zbylo pouze jeho jméno. Během staletí se rozšířilo zvláště ve východních evropských zemích a začaly je přijímat i ženy. Darja je jméno trvale oblíbené v Rusku (jeho domácí formou je tam dokonce i Dáša) a z Ruska - zvláště s legionáři po první světové válce - přišlo i k nám.
V církevním kalendáři dnes slaví svůj svátek Michael de Sanctis. Narodil se 29. září roku 1591 ve Vichu (Španělsko) a již ve dvanácti letech vstoupil v Barceloně k trinitářům a později k bosým trinitářům v Pamploně. Jeho spolubratři ho zvali „extatikem", protože často upadal do extází. Zemřel 10. dubna 1625 a o 150 let později byl svatořečen.
Další dnešní oslavenkyní je hraběnka Magdalena z Canossy. Tato vzácná žena se narodila 2. března 1774 ve Veroně (Itálie), již v útlém dětství ztratila oba rodiče. Krátce žila v karmelitánském klášteře a posléze se rozhodla, že se bude starat o veronské sirotky. Ujímala se opuštěných dětí a poskytovala jim stravu, přístřeší i výuku. Podařilo se jí shromáždit peníze a roku 1808 zřídila ve čtvrti sv. Zenona sirotčinec. Část dětí zde přímo bydlela, ostatní do školy jen docházely. Tento dům se stal počátkem kongregace nového řádu ka-nosiánek. Magdalenu podporoval vydatně především rakouský císař František L, který věnoval jejímu řádu několik starých a opuštěných klášterů, kde mohla zřídit nové stanice pro svou společnost. Papež Lev XII. schválil její řád v roce 1828. Kongregace se stala velmi oblíbenou a rozšířila se pře¬devším v Číně, Indii a Anglii. Magdalena z Canossy zemřela 10. dubna 1835 ve Veroně a papež Pius XII. ji 7. prosince 1941 prohlásil za blahoslavenou.