Dalibor a František (z Caracciola)

V občanském kalendáři slaví dnes svůj svátek Dalibor. První složkou jména je starý slovanský tvar dnešního příslovce „dále", transformovaný ve slo¬vesné, jakoby rozkazovací dali. Druhá část vychází ze slova boťba, jež znamená „boj". Výsledkem tedy je, že se Daliborové snaží oddalovat boje a šarvátky, což může být celkem sympatické. Je zajímavé, že v řečtině bychom nalezli významový protějšek ve jméně Télemachos, kde tele se překládá jako „daleko" a maché jako „boj".
V Čechách toto jméno proslavil rytíř z Kozojed. Když ponecháme stranou všechny legendy a pověsti, které se o něm vyprávějí, zjistíme, že to nebyl až tak ušlechtilý rek, jak nám jej vylíčil Alois Jirásek či jak o něm vypráví překrásná Smetanova opera. Historie, bohužel, nebývá tak rozkošná. Dalibor vpadl roku 1496 na území Adama Ploskovského z Drahonic a zcela bez skrupulí mu zabral část jeho majetku. Využil lišácky toho, že se poddaní jeho souseda začali bouřit, ale v žádném případě sem nepřišel jako jejich ochránce. Napadený Adam učinil to, co mu nabízelo zemské právo: st쬞oval si přímo u českého krále Vladislava II. Jagellonského. Panovník vydal příkaz, aby byl „rušitel řádů zemských" Dalibor uvězněn. Protože to byl šlechtic, musel do vězení na Pražský hrad. V té době zde právě pro tyto účely vystavěli novou věž, už se čekalo jenom na prvního vězně, který jí dá jméno. Stala se tedy Daliborkou. Následoval soud, a ten Dalibora odsoudil ke „ztrátě statků, cti... a hrdla". A tak 13. března 1498 kat Dalibora sťal. Hra na housle či ušlechtilá Milada a další kratochvíle se tedy nekonaly. Byl totiž temný středověk, právo bylo tehdy ctěno a bráněno!
V církevním kalendáři má dnes svátek František. Dnes si připomínáme patrona Neapole Františka z Caracciola, jenž přišel na svět 13. října 1563 v abruzzském Villa Santa Maria (Itálie). V dospělosti náhle onemocněl těžkou kožní chorobou, a když se uzdravil, rozdal veškerý svůj majetek mezi chudé a roku 1587 přijal kněžské svěcení. Nebyl však obyčejným knězem. Připravoval na smrt odsouzené zločince a zpovídal galejníky. Na podporu této činnosti založil v roce 1588 řád menších řeholních kleriků. František zemřel v Agnoně (Itálie) 4. června roku 1608 ve věku 44 let, jeho spolubratři jej pochovali v kostele S. Monteverginella v Neapoli. Papež Pius VII. ho svatořečil 24. května roku 1807.