Bohdana, Teodora a Marie (Elekta od Ježíše)

Bohdana, která má dnes svátek podle občanského kalendáře, je jméno slo­vanské. Vzniklo doslovným překladem řeckého jména Teodora (též Theo­dora) a znamená „dar Boží"". Dá se tedy říci, že kdo má doma Bohdanu, má ji přímo od Boha. Theodora nebo, chcete-li, Bohdana nebyla v historii jen tak někým. V 9. století byla totiž byzantskou císařovnou. Její původ však nebyl královský. Narodila se v docela obyčejné rodině, ale císař Theofilos šiji prý vybral pro její velikou krásu. Těžko říci, zda to bylo šťastné manželství. Spíše o tom můžeme pochybovat, neboť v životopise světice jsou pasáže, ze kterých je zřejmé, že její manžel byl prostopášník a Bohdana se jej pokoušela odvrátit od zhýralého života. Asi se jí to nepodařilo, neboť císař zemřel velice brzy. Po jeho smrti se ujala mladá císařovna vlády za nezletilého synka. Panovala patnáct let mírně a moudře. Když však její syn Michael III. nastoupil na otcův trůn, musela Bohdana pro různé zlé intriky a úklady opustit dvůr a uchýlit se do kláštera.Jiná slavná Teodora byla dcerou urozených rodičů z Alexandrie. Žila na začátku 4. století, zrovna v době, kdy v tomto egyptském městě počalo pronásledování křesťanů, nařízené císařem Diocletianem. Před zdejšího soudce Procula předstupovali postupně všichni zajatí křesťané a dostala se sem i Teodora. Výslech byl nejprve mírný, protože římský úředník měl ohled na její váženou rodinu. Když se však dívka vytrvale odmítala vzdát své víry a obětovat římským bohům, snažil se ji Proculus zlomit. Děvče vydrželo všechna mučení i třídenní tvrdé vězení. I zvolil tedy lstivý soudce jinou metodu. Nechal dívku odvést do městského nevěstince. Vyděšená Teodora se ocitla v jedné z komůrek, kde by nechtěla být ani po smrti, a „očekávala" zákazníka. Vtom vstoupil do místnosti římský legionář jménem Didymus,za čal ji uklidňovat a navrhl jí cestu k záchraně. Jeho nápad byl jednoduchý - vyměnili si oděvy a Teodora bezpečně opustila vězení. Takový příběh ale nemohl skončit šťastně. Didymus byl jako římský občan odsouzen ke stětí mečem. Když jej vedli na popravu, přiběhla Teodora a před soudcem i početným davem volala: „Didyme, stal jsi se rukojmím mé cti, ale ne mého života, na smrt jdeš pro můj útěk -jdu s tebou!" Zemřeli společně, snad 28. dubna 304.
V českém církevním kalendáři má dnes svátek Marie Elekta od Ježíše. Původně se jmenovala Kateřina Tramazzoli a narodila se 28. ledna 1605 v Terni (Itálie). Do kláštera vstoupila již v roce 1612 a roku 1629 skládá řeholní sliby. Hned potom ji představení posílají do vídeňského kláštera karmelitek u kostela sv. Josefa. Po devíti letech je Marie zvolena převorkou. A její pouť ještě zdaleka nekončí. 1. září roku 1656 odjíždí do karmelitánského kláštera v Praze. Velice rychle zvládá češtinu a stává se opět vůdčí osobností i duchovní útěchou a vzpruhou pro ostatní. V té době již je Marie Elekta nemocná, strádá horečkami a velice trpí. Ve velkých bolestech umírá 11. ledna 1663 v Praze. Její spolusestry ji ctily jako světici hned po smrti, a proto požádaly, aby byl její hrob otevřen. Stalo se tak 16. ledna 1666 a k všeobecnému údivu se ukázalo, že Mariino tělo je neporušené. Po zrušení kláštera v roce 1772 bylo tělo přeneseno do Pohledu a v roce 1792 do Prahy, kde odpočívá v kostele sv. Benedikta na Hradčanech. S informačním procesem bylo započato v roce 1924.