Aleš, Martin (I.) a Hermenegild (Ermenegild)

V občanském kalendáři má dnes svátek Aleš. Původně šlo asi o staročeskou domáckou podobu Alexeje, jenž se vykládá jako „záštita" či „pomoc". Totéž lze tedy říci i o Alešovi, který je dnes zcela samostatným jménem.
V c írkevním kalendáři nacházíme Martina. Martinové však slaví jmeniny spíše 11. listopadu, kdyje svátek Martina z Toursu. Světec dnešního dne se narodil kolem roku 600 v Todi (Itálie) a jako Martin I. byl papežem v letech 649-55. Zvolen papežem byl ale bez císařova schválení, což tehdejšího vladaře Konstantina II. značně rozhořčilo. Když pak Martin I. několik měsíců po své volbě odsoudil na synodě v Lateránu monotheletismus (víra, že božská i lidská přirozenost Ježíše Krista jsou řízeny jedinou vůlí), bylo zle, protože tento názor propagoval především císař. Ihned následoval příkaz, aby byl Martin zatčen. K uvěznění došlo 17. června roku 653, poté byl Martin I. dopraven do Kónstantínopole (dnešní Istanbul, Turecko) a tam odsouzen k smrti pro velezradu. Nakonec dostal milost a byl vypovězen do Cherson ésu na Krymu. Tam 16. září 655 zemřel na útrapy a pokořování. Už za jeho života zvolilo římské duchovenstvo jeho nástupcem Evžena L, ale protože Martin I. nikdy neodstoupil, platil až do své smrti za úřadujícího papeže. Dochovaly se jeho dopisy, v nichž si trpce stěžuje na přátele, kteří mu nepřispěli na pomoc. Památka Martina I. byla dříve slavena i 12. listopadu.
Dalším dnes připomínaným světcem je Hermenegild nebo také Ermenegild. Muž tohoto zvláštního jména byl synem mocného vizigótského krále Leovigilda, který v polovině 6. století vybudoval mocnou říši ve Španělsku. Leovigild byl arián, avšak většina španělského obyvatelstva se hlásila ke katolické víře. Když se mladý Hermenegild roku 579 oženil s katoličkou Ingundou, žádala jeho nevlastní matka Goesintha, aby mladá žena přestoupila k ariánství. Avšak Ingundis lnula pevně ke své víře, odmítla, a dokonce obrátila na katolickou víru Hermenegilda. Když rozzuřený Leovigild uslyšel o změně smýšlení svého syna, vyhrožoval, že mu odejme titul, zemi i jeho choť. Avšak syn vytrval. Nakonec se otec a syn rozešlí úplně. Konflikt vyústil v ozbrojený střet a skončil Hermenegildovým zatčením. Celý rok nechal Leovigild svého syna strádat ve vězení, ale nedokázal odvést katolíka od jeho nové víry. Dne 13. dubna 585 šel Hermenegild na smrt, otec jej nechal ve španělském městě Tarragoně jižně od Barcelony veřejně štít. Místo svého posledního odpočinku nalezl mučedník v Seville.