Smeknutí klobouku

Tato tradice smeknutí klobouku vychází už ze starého rytířského zvyku. Rytíř sundal přilbici jen tam, kde se cítil v bezpečí.

Má-li muž klobouk smeká jej při pozdravu a to asi dva nebo tři metry před zdraveným. Nasadí si ho teprve tehdy, až zdravenou osobu mine. Klobouk se smeká pravou rukou, proto musí dbát aby ji měl volnou. Je-li do pána zavěšena dáma, smeká levou. Této povinnosti je zbaven například když prší nebo mrzne.

Muž při příchodu do místnosti smekne přikrývku hlavy a to jakoukoliv. A je jedno jestli se jedná o kulicha nebo sportovní čepici. Někdy o odložení sportovní čepice spekulujeme zda ji nemusí odkládat. Ano musíme, jedná se o pokrývku hlavy jako je každá jiná. Vstupuje-li muž do budovy firmy, smeká už ve dveřích budovy a ne až ve své kanceláři. Pokrývku hlavy nesmekáme při vstupu do rozlehlých veřejných prostor jako jsou letiště, nádražní haly, obchodní domy. Výjimkou je také vstup do dopravních prostředků jako je tramvaj nebo metro. Smekáme jen tam, kde si našeho příchodu všimnou v restauraci, na úřadech, v čekárně u lékaře nebo v budově školy.

Ženy toto pravidlo nemusí tak striktně dodržovat. Při pozdravu mírně ukloní hlavu a jemně se usmějí. Odložení klobouku pro ně znamená jít si upravit účes . Proto odkládají pokrývku hlavy tam, kde se mají příležitost upravit v restauraci na toaletě, ve své kanceláři.

Muž smeká také, pokud je nesena veřejně státní vlajka, během pohřbů nebo pokud jede okolo pohřební vůz s nebožtíkem .