Mahulena, Alžběta (Uherská) a Řehoř

Jméno Mahulena, které dnes najdeme v občanském kalendáři, je českého původu a snad vzniklo uměle. Nejznámější nositelka tohoto jména byla bezpochyby ta, kterou známe ze Zeyerova dramatu Radúz a Mahulena.
V církevním kalendáři dnes nacházíme Alžbětu. Alžbět je v kalendáři velice mnoho, dnes si připomínáme Alžbětu Uherskou, která má v římském kalendáři svátek 31. října. 19. listopadu ještě vzpomeneme Alžběty Durynské.
Alžběta Uherská má úzký vztah k našim národním dějinám. Byla dcerou krále Ondřeje III. Uherského a narodila se kolem roku 1293. Již jako dítě byla zasnoubena s pozdějším českým králem Václavem III. Příliš se jí asi do tohoto sňatku nechtělo, neboť v 16 letech raději vstoupila v Tóssu ve Švýcarsku k dominikánkám. Žila zde 25 let. Nebyl to však život vůbec jednoduchý, Alžběta byla velice nemocná a vedle tělesného strádání trpěla i duševně. Nikdy prý si ale nepostěžovala a svůj osud trpělivě snášela. Zemřela 31. října roku 1336 v Tossu, její ostatky odpočívají v nádherném sarkofágu.
Dnes bychom nalezli v kalend áři také Řehoře, a to hned dva. První se jmenoval Řehoř z Tours a patří k nejvzdělanějším z křesťanských světců.
Narodil se 30. listopadu roku 538 nebo o rok pozd ěji v Clermont-Ferrandu (Francie) v rodině římského senátora. V roce 573 se stal biskupem v Tours, které bylo tehdejším největším náboženským střediskem Galie. Byl zde nástupcem slavného Martina z Tours, kterého velice obdivoval a nechal nad jeho hrobem postavit novou baziliku. Napsal mnoho velmi poučných spisů o křesťanském a církevním životě v 6. století, sepsal také slavnou Historia Francorum, která má deset knih a byla vlastně prvním mezinárodním dějepisem. Řehoř zemřel 17. listopadu roku 594 v Tours.
Druh ý Řehoř byl nazýván Divorvůrce (Thaumaturrgos) a stejně jako jeho výše zmíněný jmenovec napsal mnoho cenných děl. Narodil se kolem roku 213 pohanským rodičům. Spolu s bratrem dosáhli vynikajícího vzdělání a v roce 233 odešli do Caesareje v Palestině. Zde se oba setkali s významným křesťanským misionářem a mystikem Órigenem. Oba bratři se brzy přihlásili ke křesťanství a nechali se od něho pokřtít. Řehoř brzy nato odešel a stal se křesťanským misionářem také. Někdy po roce 238 se bez ohledu na své mládí ujal biskupského úřadu v Neocaesareji a během následujících třiceti let prý přivedl celé město ke křesťanské víře.
Přívlastku Divorvůrce se mu dostalo díky zázrakům popisovaným v jeho životopisech, které však byly sepsány až sto let po jeho smrti. Tvrdí se v nich například, že byl první známou osobou, jíž se zjevila Panna Maria spolu se sv. Janem Evangelistou a vnukli mu prý doktrínu o Nejsvětější Trojici. Řehoř zemřel kolem roku 270 v Neocaesareji (dnes Niksar) u Černého moře.