Viola, Běda (Ctihodný), Řehoř (VII.), Marie Magdalena

Dle občanského kalendáře má dnes svátek Viola. Toto překrásné jméno není u nás bohužel příliš rozšířeno. Jedná se o latinské jméno květiny fialky a u nás je nejvíce proslavila manželka posledního přemyslovského krále Václava III. Půvabná Viola Těšínská byla, jak vyčetl František Palacký z historických pramenů, „jednou z největších krás věku svého". Jako vdova se pro¬vdala v roce 1316 za jihočeského velmože Petra z Rožmberka, ovšem nebylo jí dopřáno dlouhého věku, neboť zemřela již následujícího roku. Je pohřbena v rožmberské hrobce ve vyšehradském klášteře.
V českém církevním kalendáři má dnes svátek Běda Venerabilis (Ctihodný). Narodil se někdy kolem roku 672 v severní Anglii blízko Skotské vrchoviny. Po třech letech vzdělávání v klášteře Wearmouth přišel ve svých deseti letech do benediktinského opatství Jarow blízko severoanglického Sunderlandu, kde zůstal až do své smrti 26. května 735. Bedovo jméno však přesto překonalo všechny hranice. Stal se jedním z nejvýznamnějších učitelů své doby, do Jarowa k němu proudili studenti ze všech zemí a končin. Stal se otcem anglické historiografie, jeho nejcennějším dílem je Historie anglické církve a lidu, kterou dokončil v roce 731. Psal také gramatická a chronologická díla.
Dal ším světcem v církevním kalendáři je dnes papež Řehoř VII. Narodil se mezi lety 1020 a 1025 v Toskánsku (Itálie), jeho křestní jméno bylo Hildebrand. Stal se benediktinským mnichem, roku 1049 si jej povolal papež Lev IX. do Říma a jmenoval jej svým osobním poradcem. Uvedl se tak dobře, že stejnou funkci zastával i u pěti jeho nástupců. Když 22. dubna 1073 zemřel papež Alexandr II., žádali lidé na ulicích, aby byl Hildebrand zvolen jeho nástupcem. Toto přání kardinálové skutečně splnili. Nový papež přijal jméno Řehoř VII. a začal energicky prosazovat reformní kroky. Vydal zákaz nastolování biskupů a opatů světskou mocí, neboť tato doposud běžná praxe bývala často zneužívána a poškozovala církev. Tím se dostal do vážné roztržky s vládnoucím císařem Jindřichem IV. Spor se vyhrotil a papež císaře vyobcoval z církve. Ten si to však nenechal líbit, roku 1084 oblehl a dobyl město Řím. Řehoře zachránil až normanský velitel Robert Guiscard. Jind-řich Řím kvapně opustil, ale ve městě pro změnu začaly řádit hordy Normanu a lid é se nakonec obrátili i proti Řehořovi. Bojovný papež musel uprch¬nout do Salerna, kde 25. května 1085 zemřel.
Další dnešní světicí je Maria Magdalena de Pazzi. Tato mystická se narodila ve Florencii (Itálie) roku 1566 a v roce tam 1607 i zemřela. V17 letech vstoupila do řádu karmelitánek ve svém rodném městě. Od počátku měla extatické stavy, při nichž někdy pociťovala utrpení, jindy úlevu. Své poslání nalezla v modlitbě a pokání, snažila se o nápravu života církve. Zachovalo se pět svazků záznamů jejích extází.