Terezie (od Ježíše, z Ávily)

Dnes se shoduj í všechny naše kalendáře, že má svátek Terezie nebo Tereza. Toto velmi hezké jméno nemá bohužel právě jasný původ - spleť různých pokusů o jeho rozluštění jsme ostatně mohli sledovat před dvěma týdny, když jsme si 1. října připomínali Terezii od Dítěte Ježíše.
Tereza má v kalendáři svátků několik, ten dnešní se jmenuje Terezie od Ježíše. Celým jménem se jmenovala Terezie de Cepéda y Ahumada a narodila se roku 1515 v Ávile. Ve dvaceti letech vstoupila proti vůli svého otce do karmelitánského kláštera ve svém rodném městě. Dva roky po složení řeholních slibů (1539) vážně onemocněla, ale naštěstí se uzdravila. Nemoc však ještě prohloubila její duchovní život. Často upadala do extází a v roce 1557 se rozhodla vyloučit ze svého života vše, co ji odvádělo od mystického způsobu života. Rozhodla se, že napomůže i ostatním jít duchovní cestou, a pokusila se obnovit původní přísné regule karmelitánské řehole. S podporou Petra z Alcántary otevřela v Ávile první konvent reformovaných bosých karmelitánek. Následujících dvacet let putovala Španělskem a pilně svůj řád propagovala. Terezou založené komunity musely být chudé, malé a členky řádu se musely denně oddávat meditacím. Tuto duchovní cestu brzy přijala i mužská odnož řádu. V letech 1575-79 se proti tomuto směru zvedl nebývalý odpor, ale nakonec jej papež Řehoř XIII. schválil.
Život svaté Terezy je klasickým příkladem člověka, který spojil kontem- plativní život s nesmírnou aktivitou a zdravým smyslem pro praktické záležitosti. Svou činnost i bohaté myšlenky zachytila v řadě literárních děl, z nichž nejzajímavější je její vlastní životopis nazvaný Cesta ke zdokonalení, kniha o meditaci Vnitřní hrad a sbírka myšlenek o Boží lásce Výkřiky duse k Bohu. Díky tomu byla tato žena, spolu se sv. Kateřinou Sienskou, zařazena mezi církevní učitele. Zemřela v Albě de Tormes v roce 1582.