Šarlota/Charlota, Zoe a Frumensius

V občanském kalendáři mají dnes svátek Šarlota a Zoe. Zastavme se nejprve u Zoe. Toto překrásné jméno znamená „život", neboť jeho základem je řecké slovo zóé.
Ženy jménem Zoe či Zoa jsou v kalendáři dvě a obě byly shodou okol¬ností krutě umučeny. První byla otrokyní u bohatého Římana Catula. Jakmile se její pán dověděl, že je křesťanskou, strašlivě se rozzuřil a vhodil ji do rozpálené pece. Psal se rok 130. Druhá žena byla taktéž křesťankou a za krutého Diokletianova pronásledování uprchlá na římský venkov. Její pán byl také křesťan, a tak Zoe našla úkryt na jeho statku v Kampánii. Problém byl však v tom, že uprchlíků zde začalo nápadně přibývat, což nemehlo uniknout pozornosti místních udavačů. Brzy byli všichni křesťané zatčeni, krutě vyslýcháni a nakonec do jednoho popraveni. Zoe šla na smrt první a katani jí vybrali neuvěřitelně krutý způsob smrti: uvázali nebohou dívku za nohy a upekli ji zaživa nad ohněm. Poslední byl popraven její pán - protože byl římským městským prefektem, byl jako jediný ze všech sťat me¬čem. K této hromadné popravě prý došlo roku 287.
Druhou oslavenkyn í je Šarlota nebo také Charlota (fr., angj., něm., hol., nor. Charlotte, jiné varianty se objevují i v dalších jazycích). Česky bychom řekli Karla, neboť se skutečně jedná o francouzský ženský protějšek jména znamenajícího „svobodný" a přeneseně i „král a vladař". Toto vznešené jméno nosily a jistě i stále nosí vzácné ženy. Naše dějiny se mohou pochlubit tím, že jedna z nich byla manželkou Tomáše G. Masaryka.Charlotte Garrigue byla dcerou bohatého amerického podnikatele z NewYorku a pro Masaryka se jist ě stala velice dobrou partií. Především to však byla vzdělaná a jemná žena. S budoucím prvním prezidentem Československé republiky se seznámila roku 1877 v Lipsku. Svatba se konala 15. března 1878 a oba novomanželé odešli do Vídně. Avšak již v roce 1882 se celá rodina přestěhovala do Prahy a u nás již Charlotte zůstala až do své smrti. Život s Masarykem jí přinesl jistě mnoho radosti, ale také velké utrpení. Zvláště těžce na ni dolehla léta jeho emigrace během první světové války. Veškerá starost o rodinu, strach o manžela v zahraničí, o syna na vojně a dceru ve vězení jí jistě na zdraví nepřidaly. Národní samostatnost a Masarykovo prezidenství si již proto dlouho neužila: zachvátila ji choroba, která zastřela její mysl, a tak smrt, která přišla 13. května roku 1923, byla pro ni vysvoboze-ním. Prezident Masaryk zůstal po její smrti vdovcem, protože věděl, že místo jeho manželky Charlotty by žádná jiná žena nedokázala zaplnit.
V církevním kalendáři má svátek Frument, který je nazýván „apoštolem Habeše". Žil v letech 300-360 a při své křesťanské misi si získal přízeň sa¬motného etiopského královského dvora. Dokonce se stal vychovatelem následníka trůnu. Svého vlivu využil k pokřesťanštění země. Sv. Athanasius jej vysvětil na biskupa a v Etiopii se Frumentovi dostalo vzácného titulu Ab-ba salama, což znamená „otec míru". Je zajímavé, že tato čestná hodnost se v Etiopii užívala nepřetržitě až do komunistického puče.
Dnes kon čil keltský měsíc břečťanu Gort. Následujícího dne začínal keltský měsíc rákosu Ngetal. Rákos byl symbolem měření (coby metr) a zápisu (jako rákosové pero). Začínalo období vnitřního rozjímání, hledání a nalézání řádu.