Roland, Anastáz, Hartwig (ze Salzburgu), Gottschalk

V občanském kalendáři má svátek Roland. Původní tvar tohoto jména zněl Hruodlandus a znamená něco jako „slavné země".
Jméno proslavil hrdina středověkého chanson de geste (forma středověké epické básně s rytířskou tematikou), jenž byl zároveň historickou posta¬vou z okruhu Karla Velikého. Vypravuje se o něm mnoho slavných příběhů, tradice z něho vytvořila národního hrdinu „sladké Francie". Nejslavnější zpracování jeho příběhu najdeme ve starofrancouzské Písni o Aoiandovi z let 1066-96, která se dochovala v několika vzácných rukopisech (oxfordský, benátský aj.). Počátky těchto legend lze vystopovat ve dvou rukopisech z poloviny 12. století (Turpini Historia Caroli Magni etRotholandi (Pseudo-turpin) a Carmen de proditione Guenonis). Příběh o Rolandovi poskytl látku i mnoha národním literaturám - u nás píseň přebásnili J. Zeyer (parafráze) a J. Kubín (překlad).
Na to, že Roland skutečně žil, lze usuzovat například z faktu, že 15. srpna 778 byl přepaden zadní voj vojska Karlova, vracejícího se ze Španělska - o stejné události vypráví závěrečné část Písně. Útok byl ničivý, v soutěskách pyrenejských byla Karlova armáda takřka zničena. Mezi padlými bojovníky jmenuje se též Hruotlandus, Britannici limitis praefectus, což znamená „Roland, představený pobřeží normandského". Konec předchůdce literárního Rolanda byl tedy zřejmě také smutný a hrdinský.
Římský kalendář dnes také připomíná památku Hartwiga ze Salzburgu. Narodil se kolem roku 955 jako syn hraběcího rodu ze Sponheimu. Hartwig byl jmenován v roce 991 arcibiskupem v Salzburgu. Jeho diecézi prospělo přátelství s císaři Ottou III. a Jindřichem II. Hartwig byl velice podnikavý a starostlivý. V roce 993 dal restaurovat již chatrný dóm v Salzburgu a v roce 996 získal pro své město tržní a mincovní právo. Dómská škola a benediktinský klášter sv. Petra doznaly za Hartwiga rozhodujících a bezesporu pozitivních reforem. Když 14. června roku 1023 Hartwig zemřel, byl oplakáván celým národem. Byl pochován v salzburském domě. Jeho ostatky již po požáru kostela (1598) nebyly k nalezení.
Dalším dnešním světcem je Gottschalk. Tento kníže Lužických Srbů se usilovně zasazoval o christianizaci své země a sám velice aktivně pomáhal při misiích. Byl spoluzakladatelem biskupství Ratzeburg a Meklenburg. Při povstání pohanských Lužických Srbů byl 14. června 1066 zavražděn.