Radek, Serapion z Thmuis, Enda a Mikuláš z Flue

Radek, který vévodí dnešnímu dni, je domáckou formou hned několika jmen. Je odvozen od Radovana, Radoslava, Radomila, Radomíra, ale také od Ctirada nebo Zdirada. Lze tudíž těžko říci, z jakého základu vzal právě dnešní Radek počátek. Jméno může být klidně od slova „radit"", „mít rád"", „starat se"", od ruského raděí anebo může být jeho nositel „rád, zeje rád"". Serapion z Thmuis, kterého dnes slaví církevní kalendář, se narodil oko­lo roku 365 v Egyptě. Působil ve městě Thmuis v nilské deltě. Jeho význam spočívá především v jeho díle písemném. Koncem 19. století nalezli totiž badatelé sbírku liturgických textů, které kladly velký důraz na všechny svá­tosti. Mezi rukopisy bylo také plno modliteb a liturgických předpisů, které nám dávají poznat, jak vypadaly veřejné křesťanské bohoslužby té doby.Dalším oslavencem je opat Enda. Narodil se kolem roku 530. V zátoce Galway založil vlastní církevní komunitu, která je považována za první irský klášter s přísnými pravidly a centrum irských světců.
Mikuláš z Flue (plným jménem Mikuláš Lowenburger voň der Flue nebo také Bruder Klaus, poustevník) je vzhledem ke svým dnešním kolegům poměrně mladým světcem. Narodil se roku 1417 na statku poblíž Sachselnu ve Švýcarsku. V mládí se choval stejně jako jeho přátelé. Aktivně se účastnil veřejných záležitostí, občas bojoval v nějaké té válce a postupně si získal dobrou pověst i určitou vážnost. V roce 1444 se oženil a se svou ženou přivedli na svět 10 dětí. Od mládí se však také intenzivně zabýval náboženskými otázkami a účastnil se hnutí zvaného Gottesfreunde - „Přátelé Boží", které jej stále více vtahovalo do svých sítí. Nejprve odešel z veřejného života, aby roku 1467 opustil i rodinu s tím, že se chce nadále věnovat jenom duchovnímu životu. Jeho žena s jeho rozhodnutím souhlasila, ale sousedy jeho počínání rozhořčilo. Celých dvacet let pak žil „bratr Klaus", jak mu říkali, v rozedrané chatrči v Ranftu, kousek od svého domova. Postupně se mu podařilo získat si jistou popularitu a věhlas, takže se u něho čas od času někdo zastavil a Mikuláš rád poskytl radu. Na sklonku života jeho hvězda prudce zazářila: země zmítaná spory mezi městskými a venkovskými kantony spěla k občanské válce a posledním zoufalým pokusem znesvářených stran byla návštěva u moudrého bratra Klause. Mikulášovi se podařilo téměř nemožné - spory urovnal, navrhl řešení problémů a roku 1481 byl slaven mír. O pět let později Mikuláš z Flue všemi oplakáván zemřel.