Petr, Stolec sv. Petra

Dnes má v občanském kalendáři svátek Petr. Jmenoval se tak první z apoštolů. Jméno má základy v řeckém slově petros, což znamená „skála"". Lati-nizací vznikl Petrus a nakonec i náš Petr. Dnes a také 29. června slavíme ochránce mnoha povolání a řemesel. Připomeňme si alespoň, že sv. Petr je patronem papežů, řezníků, sklářů, truhlářů, hodinářů, zámečníků, kovářů, slévačů olova, hrnčířů, zedníků, cihlářů, mostařů, kameníků, síťařů, sou­keníků, valchářů, rybářů a lodníků.Nejznámější ze všech Petrů se narodil kolem roku narození Ježíše v Betsaidě (Galilea, Izrael). Původně se jmenoval Šimon a se svým bratrem Ondřejem byli rybáři. Kristus jej povolal, aby se stal jeho učedníkem, a nazval jej aramejsky Kéfas, což lze přeložit jako „skála" a souvisí to s tím, co jsme již napsali o jméně Petr. Vysvětlení nalezneme ve výroku Ježíše Krista: „Ty jsi Petr (skála) a na té skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou. Dám ti klíče od království nebeského a co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi, a co přijmeš na zemi, bude přijato v nebi." O Petrovi se nejvíce dovídáme z Nového zákona. Z něho je zřejmé, že dosáhl mezi apoštoly jedinečného postavení. Přestože ve chvílích strachu a nejistoty svého Mistra třikrát zapřel, právě jemu se Kristus po vzkříšení zjevil jako prvnímu z apoštolů. Petr se stal prvním vůdcem křesťanského společenství a ve jménu Krista šířil jeho učení. V Jeruzalémě dosáhl brzy vysokého postavení a vykonal i mnoho misijních cest do jiných oblastí. Do Říma se vrátil až v době, kdy zde vládl císař Nero. Petr se prý chystal z Říma uprchnout, ale na silnici potkal Krista jdoucího do Říma. Na otázku kam jde (Quo vadíš, Domine?), odpověděl Ježíš, že přichází, aby byl znovu ukřižován. Petr se zastyděl, vrátil se a brzy byl skutečně zajat (asi v roce 64 nebo 67) a odsouzen k smrti na kříži. Jediná slova, kterými Petr na rozsudek smrti zareagoval, byla, že chce být ukřižován hlavou dolů, protože není hoden zemřít jako Kristus.
V církevním kalendáři je dnes slaven svátek Stolce sv. Petra (též Stolo-vání (Nastolování) sv. Petra či Petrova stolce). Jeho smysl a historii objevily teprve nedávné výzkumy, které zjistily, že se slavil již v polovině 4. století. Původně se vztahoval k antickému zvyku, při kterém Římané slavili památku zemřelých příbuzných - Parentalia. Přitom za stolem vyhrazovali jednu volnou židli mrtvým (cathedra), čímž se s nimi usmiřovali. Protože skutečné datum Petrovy smrti bylo římské obci neznámé, zvolila si k tomu právě 22. únor. Později byl význam slova cathedra přenesen na biskupský stolec a obsah svátku se hledal v převzetí římské církve apoštolem Petrem. Celá věc se poněkud zamotala, když Řím přejal galské datum této slavnosti (18. leden) a původní datum si ponechala pouze Antiochie. Teprve papež Pavel IV. rozšířil roku 1558 obě tyto památky na celou církev. Za Jana XXIII. vyřadili konečně svátek 18. ledna ve prospěch původního 22. února a dnes platný římský kalendář z roku 1969 jej převzal jako svátek pod jménem svátek Stolce sv. Petra (Cathedra Pet).