Milada, Mlada a Jeroným (Emiliani)

V občanském kalendáři bychom dnes nalezli Miladu. Toto jméno je patrně obměnou starého tvaru Mlada, což neznačí nic jiného než „mladá". Zajímavé je, že existuje i zřídka užívaný mužský tvar Mlad, varianta stejně m¬lo oblíbeného Mladena.Mlada má dnes svátek i v českém kalendáři církevním. Naše dějiny znají Mladu Přemyslovnu, která žila v 10. století. Byla to vynikající osobnost a skvělá žena dobrého srdce. Byla absolventkou školy v Řezně, tehdy jedné z mála evropských škol. Proslavila se jako první evropská velvyslankyně a diplomatka. Její otec Boleslav I. ji totiž vyslal do Říma, kde jednala s papežem o zřízení pražského biskupství. Její mise byla skutečně úspěšná a biskupství bylo v roce 973 v Praze založeno. Mezitím Mlada přijala řeholní jméno Marie a založila klášter benediktinek u kostela sv. Jiří (970), vůbec první klášter v Čechách. Od počátků sloužil také jako škola pro dcery z předních rodů země a později se stal i střediskem úcty ke světici. Mlada Marie zemřela 9. února 994 v Praze.
V církevním kalendáři má dnes svátek Jeroným Emiliani. Toto jméno má svůj počátek v řeckém slově Hieronymos a znamená „svaté jméno".Dnešní oslavenec je často označován za obnovitele řeholního života v severní Itálii. Narodil se roku 1486 v Benátkách v rodině vznešeného pána a dostalo se mu vynikajícího vzdělání. Žil naplno, chtěl získat slávu a moc. Proto vstoupil do armády a brzy se z něho stal skvělý důstojník. Ve vojsku se mu skutečně dařilo, dotáhl to až na generála. Pak však přišel zlom. Když hájil proti Lize z Cambrai roku 1518 se svými vojáky město Castelnuovo, upadl do zajetí. Zde mu hrozilo velké nebezpečí, ale zázračně se mu podařilo uprchnout. Svou záchranu chápal jako znamení, aby změnil svůj dosavadní život, a vystoupil z vojenské služby. Ještě téhož roku přijal kněžské svěcení a od té doby se věnoval jenom službě chudým a nemocným. K tomu účelu založil řád somasků, společenství řeholních kleriků, které se původně jmenovalo Compagnia dei servi dei poveri (Společnost pomocníků chudých). Členové tohoto řádu vedli sirotčince, nemocnice, chudobince a internáty. Společnost potvrdil osobně Pavel III. až roku 1540. Jeroným Emiliani se toho však již nedožil. Zemřel 8. února roku 1537 v mateřinci své společnosti v Somasce (Itálie) - právě podle tohoto místa byli nazýváni členové řádu somasky. Papež Klement XIII. svatořečil zakladatele tohoto řádu v roce 1767 a papež Pius XI. jej roku 1928 jmenoval patronem sirotků. Úcta k němu je skutečně pozoruhodná. V Belgii dokonce existuje řád, který se věnuje výchově sirotků a opatrování starých a nemocných mužů. Jeho členové se nazývají právě podle tohoto světce - bratři svatého Jeronýma Emilianiho.