Mariana

Dnes si všechny kalendáře připomínají, že má svátek Marie, jen v našem občanském kalendáři nalézáme Marianu. Toto jméno je asi složeninou Ma¬rie a Anny a u nás byla vždy nejvíce oblíbena jeho domácká podoba Mar-jánka nebo Márinka. Jméno Marie má zřejmě prastarý původ až ve staro¬věkém Egyptě a podle některých badatelů znamená „milovaná Bohem". Jiní vědci ji však překládají jako „hořká" či jako „moře hořkosti". Z aramej-ské podoby Marjam vychází pak další teorie, která toto jméno překládá jako „paní" nebo „kapka moře". Jinde bychom nalezli i jiné významy, jako na¬příklad „krásná" či „odkazovatelka". Druhé jméno Anna je hebrejského pů-vodu a znamená „milostiplná", případně „líbezná a milá".
Av šak hlavní světicí dnešního dne je Marie, neboť si připomínáme pa¬mátku jejího narození. Marie nebo také Matka Boží, pocházející z rodu Da¬vidova, se stala patronkou křesťanstva, ale také Bavorska, biskupství v Cá¬chách (Aachen) a Špýru (Speyer). Vedle toho si ji vybrali také hostinští, kuchaři, kožešníci, soukeníci, hrnčíři, lodníci, perníkáři a octáři. Lidé se k ní také modlí, když je bouřka, a utíkají se k ní v každé nouzi. Její život lze sledovat především v Lukášově evangeliu, ale i v apokryfním evangeliu Ja¬kubově. Mariinými rodiči byli Jáchym a Anna, oba už letití a doposud ke svému žalu bezdětní. Avšak jednoho dne se jim zjevil anděl a oznámil jim, že se jim narodí dcera. K údivu samotných manželů i celému jejich okolí se tak skutečně stalo. Marii se dostalo pečlivého vychování, a když dospěla v dívku na vdávání, zasnoubili ji rodiče s Josefem, tesařem z Nazaretu. Avšak ještě před svatbou počala Panna Marie dítě, a Josef, zoufalý z před-pokládané nevěry své nevěsty, se s ní chtěl rozejít. Anděl mu však objasnil zázrak, který se s Marií udal, a on šiji vzal. Žil s ní však nadále v panenském manželství (svatojosefské manželství). Krátce po jejich svatbě vydal císař Augustus nařízení o sčítání lidu. Josef a Marie se proto museli vydat do Bet-léma, kde se narodil Ježíš.
Kult Panny Marie se po stalet í neustále vyvíjel. Na počátku bylo uctívám Matky Boží úzce spojeno s uctíváním Krista. Ve 4. století se pak vynořují první stopy mariánských slavností a od té doby se na Východě i na Západě slaví pravidelně alespoň čtyři velké mariánské svátky. Okolo roku 350 složil církevní učitel Efrém Syrský první hymny na Matku Boží Marii, počátky rů¬žence lze najít již ve 12. století. Nedlouho potom se začala vyvíjet mariánská poutní místa (Loreto, Altóling, Maria Einsiedeln, Cze_stochowa, Montserrat, Guadalupe, Lurdy, Fatima, Sv. Hostýn, Sv. Hora, Stará Boleslav a Šaštín...). Na dnešní den se také vztahuje zajímavá pranostika. Říká se, že počasí v tento den určuje následující čtyři týdny.