Magdaléna/Magdalena, Marie Magdalena

Svátek mají Magdaléna/Magdalena, Marie Magdalena.
Dnešního dne je ve všech kalendářích připomínána Magdalena nebo také Marie Magdalena. Jméno je rozšířeno po celém světě. U nás se dříve vyslovovalo i Majdalena, z tohoto tvaru vznikla moravská Majolenka, což je hezká a zdravá dívenka, děvče jako lusk. Dříve bychom mohli slyšet také krásnou podobu Maří Magdalena, hojně rozšířena je i domácká forma Magda. Z Magdaleny patrně vznikly i Lenka a Alena. Magdalena je vlastně latinské přídavné jméno a znamená „magdalská", tedy „ta, která pochází z Magdaly" (město na břehu Genezaretského jezera). Jako slovo obecné znimená magdola aramejsky „věž".
Dnešní oslavenkyně potvrzuje uvedená slova. Jmenovala se Marie a pocházela z Magdaly. Narodila se někdy kolem roku Ježíšova narození. Podle Nového zákona patřila k prvním ženám, které se rozhodly následovat svého Mistra. Ježíš ji prý zbavil „sedmi démonů", kteří jí nedovolovali vstoupit mezi tzv. „slušné lidi". Pověst o ní vypráví, že byla velkou hříšnicí, až setkání s Kristem ji napravilo. Ať už byla Maří Magdalena jakákoliv, my nejsme hodní ji odsuzovat. Za prvé toho o jejím životě mnoho nevíme, za druhé si raději zameťme před vlastním prahem. Jisté je, že v Magdaleně získal Ježíš oddanou a nesobecky věrnou průvodkyni. Od svého prozření jej doprovázela na každém kroku. Těšila se z jeho úspěchů, naslouchala jeho slovům, ale také stála pod křížem i u jeho hrobu. Při následném vzkříšení pověřil Kristus právě ji, aby podala apoštolům zprávu o této události. O jejím dalším životě vypravují již jen legendy. Údajně se vypravila do jižní Francie, aby tam hlásala evangelium. Podle jiné verze žila kajícnice v pustinách u Baume, několik kilometrů východně od Aix-en-Provence. Zde prý kolem poloviny 1. století Marie Magdalena zemřela. Díky pověstem vznikla ve Francii dvě poutní místa: Vézelay a Saint-Maximin-la-Sainte-Baume. Podle řeckého podání našla Magdaléna místo svého posledního odpočinku v Efesu.
Zvláštní kapitolu tvoří umělecká díla, která na počest této světice vznikla. Jedno z nejdojemnějších znázornění je na isenheimském oltáři v Colmaru (Marie Magdalena u nohou Ježíše). Pozoruhodné je i znázornění Giottovo: vymaloval ji v kapli v dolním kostele baziliky v Assisi. Skvostná je také malba od Lucase Cranacha staršího (Kolín, Muzeum Walrafa Richartze). Díky legendám se stala Maří Magdalena patronkou mnoha řemesel a živností. Nejvíce se k ní dozajista utíkají zkroušené kajícnice a svedené ženy.