Kateřina, Katrin a Katrina

Dnes má v obou kalendářích svátek Kateřina. Toto jméno má řecký původ a znělo původně Aikateriné. Do latiny bylo překládáno jako Ecaterina. Později bylo spojováno se slovem katharós, což znamená čistý. Ženský rod zněl kathará a odtud byl jenom krůček ke jménu Catharina. Ostatní jazyky pak tento tvar přejaly. Užívala se však ještě podoba Haikateriné, případně Hekateriné, která má počátky ve slově hekateros, což znamená, že jeho nositelka „přesně zasahuje cíl" nebo „se dovede dobře strefovat".
Patronkou dnešního dne je Kateřina Alexandrijská. Vyprávění o jejím životě patří k těm nejznámějším, nejbarvitějším a zároveň i nejkrásnějším legendám. Kateřina prý pocházela z vysoce urozeného rodu a již v útlém mládí dosáhla vynikajícího vzdělání. Byla prý tak neobyčejně výřečná, že když debatovala s padesáti pohanskými filozofy, rozbila jejich argumenty svými znalostmi, že nedokázali ani slovem oponovat. Za takové ideologické selhá¬ní je nechal jejich císař Maximinus upálit. Kateřině se však nevedlo o nic lépe. C ísaři se velice líbila, ale chtěl zároveň, aby se zřekla křesťanství. Ona se však odmítla své víry zříci, a tak musela podstoupit strašlivé mučení. Po bičování, které trvalo dvě hodiny, ji katani uvrhli do hladomorny. Ani tam ji nezlomili, podle legendy jí přinášela potravu holubice. Po nějakém čase s ní chtěl císař opět debatovat. Cekal, že uvidí zničenou lidskou trosku, ale naopak spatřil dívku ještě krásnější, než byla předtím. Protože však v diskusi s ní přišel opět brzy o argumenty a jelikož nedokázal prohrávat, nařídil, aby byla Kateřina rozemleta mezi dvěma dřevěnými koly s hřeby. Ale jedno kolo se hned při prvním použití rozpadlo, a tak dívka zůstala nezraněná. A naopak mnoho mučení chtivých diváků nestačilo tahat třísky z různých částí svých těl. Nakonec musel Kateřinu popravit mečem kat. Když ťal do jejího mla-dého těla, vytrysklo prý z dívčiných žil namísto krve mléko. Ihned po její smrti odnesli andělé její zmučené tělo na horu Sinaj, kde Kateřinu pohřbi-li. Sv. Kateřina je patronkou studentů, poněvadž vynikala především v rétorice, a filozofů, protože sama byla velice vzdělaná a přemýšlivá.
Příběh o krásné, hrdé a učené světici, která vítězně diskutovala s nejučenějšími mistry a posléze po dlouhých mukách zemřela za víru v Krista, byl ve středověku značně oblíben. V Čechách stoupla tato obliba hlavně za Karla IV., jenž byl Kateřininým zvláštním ctitelem, neboť věřil, že mu kdysi v mládí zachránila život. Ze 14. století pochází staročeský literární klenot Legenda o svaté Kateřině, Karel IV. jí dokonce nechal vystavět malou svatyni na Karlštejně. Tato architektonická perla má stěny vykládané drahými kameny. Kaple podobná spíše drahému šperku byla osobním místem slavného císaře, kde mnohokrát a dlouho meditoval, rozvažoval a přemýšlel. Díky tomu také byl tak dobrým panovníkem a politikem, na rozdíl od těch dnešních. Dnes začíná podle keltského kalendáře měsíc černého bezu Ruis.