Karolína/Karolina, Hroznatá, Kamil de Lellis

Dnes slaví v občanském kalendáři svůj svátek Karolína. Jedná se o ženský protějšek jména Karel a svět ji zná jako Charlotte, Caroline, ale také jako Lotte či Lolu. Základem jména je germánské obecné jméno karlaz a staro­německé kar(a)l s významem „muž"" nebo „chlap"". Když se íránští majordomové tohoto jména pozvolna zmocňovali íránského trůnu a Karel Veliký vytvořil obrovskou říši, rozšířilo se toto jméno i za hranice ve významu „pa­novník"". A tak vznikl náš „král"", polský król, jihoslovanský kralj i maďarský király. Jm éno Karolina u nás asi nejvíce proslavila spisovatelka Světlá. Dívčím jménem se jmenovala Johanna Rottová a svůj pseudonym si zvolila podle rodiště svého manžela Petra Mužáka, vesnice Světlé pod Ještědem. Slavná česká spisovatelka byla vychována v německém duchu, teprve její domácí učitel češtiny a pozdější manžel ji uvedl do vlastenecké společnosti. Zde se Světlá důvěrně seznámila s Boženou Němcovou, na jejíž tvorbu - zejména v oblasti vesnického románu - navázala. Její vrcholná díla vznikala přede¬vším na základě jejích zkušeností ze života v Podještědí (Vesnický román, Kříž u potoka aj.).
V církevním kalendáři si dnes připomínáme Hroznatu. Toto jméno již dnes není užíváno, ale ve 12. století je nosil významný český šlechtic. Pocházel ze starého rodu a narodil se kolem roku 1170 v Hroznětíně. Byl synem šlechtického předáka Sezimy, který padl v krvavé bitvě u Loděnic (1179). Po smrti jediného dítěte a své ženy se kvůli pokání přidal ke křižácké výpravě císaře Fridricha. Než však dorazil za vojskem do Itálie, císař v Malé Asii zahynul, a tak se Hroznatá s papežským souhlasem vrátil domů. Zde založil premonstrátský klášter v Teplé (1193-97). Pokusil se ještě jednou vypravit s další křížovou výpravou do Svaté země, ale opět se mu to nepodařilo. Znovu tedy svůj slib změnil v zakladatelskou činnost, tentokrát nechal zbudovat ženský klášter v Chotěšově. Jako člen řádu s titulem probošta v Teplé se vzorně staral o klášterní statky. Při jedné cestě byl zajat loupeživými rytíři a uvržen do žaláře u Aše. Opat kláštera v Teplé nabídl, že jej vyplatí, ale Hroznatá odmítl, aby byl na jeho úkor krácen klášterní majetek. Raději volil další žalářování. Vybral si tím trest smrti, protože je¬ho věznitelé jej 14. července roku 1217 utýrali hladem. Teprve tehdy mohl opat jeho tělo vykoupit a pochovat je v tepelském chrámu. Hroznatův mučednický kult potvrdil oficiálně 16. září 1897 papež Lev XIII.
Zároveň s Hroznatou má dnes svátek Kamil z Lellis. Kamil (či přesněji řečeno Camillo) se narodil 25. května 1550 v abruzzském Bucchianicu (jižně od Pescary na italském adriatickém pobřeží) v rodině důstojníka. Rodiče jej brzy opustili a mladý hoch, který se nikdy nenaučil číst a psát, vstoupil do armády. Kariéru započal ve velkém stylu: v krátké době prohrál v kartách celé své jmění. Záhy poté onemocněl a zlomen opouští vojenskou službu. Při životě se drží jako pomocný dělník. V této profesi se Kamil dostává v ro¬ce 1574 do kapucínského kláštera v Manfredonii na Garganu (Apulie). Během těchto let se Kamilův odpor ke všemu náboženskému láme a hříšník vstupuje do kapucínského řádu. Brzy však musí klášter zase opustit, protože se ozývá jeho choroba. Odchází do Říma, aby tam byl vyléčen v nemoc¬nici sv. Jakuba. Po svém uzdravení ve špitále zůstává a pracuje jako ošetřovatel. Nadále duchovně roste, až se v roce 1584 stává knězem. I v této nové životní roli je aktivní a již roku 1582 zakládá společenství ošetřovatelů. Kamiliáni, jak si začali říkat, skládali dodatečný slib, že budou sloužit nemocným, a to i nemocným morem. Papež Sixtus V. společenství potvrdil (1586) a papež Řehoř XIV. je povýšil na řád (1591). V roce 1607 se Kamil z Lellis vzdává vedení řádu a až do své smrti 14. července 1614 se obětavě věnuje jen péči o nemocné. Zakladatel řádu našel místo svého posledního odpočinku v kostele sv. Maří Magdaleny v Římě. Je samozřejmě patronem ošetřovatelů nemocných, nemocnic a všeho, co s touto bolestnou součástí lidského osudu souvisí. Papež Benedikt XIV. Kamila svatořečil 29. června