Julie a Eulalie

V občanském i církevním kalendáři má dnes svátek Julie. Toto jméno má latinský původ a jeho základem je rodové jméno slavného římského rodu luliů, kam patřil i Caesar. Původní význam tohoto jména je dnes již nejasný. Někdo je vykládá jako „vlasatý, zářící či mladý", jiný jako „božský". Kde je pravda, těžko říci.
Dnes připomínaná Julie byla mučednicí, která zemřela se svou přítelky¬ní Eulalií v roce 304 v Méridě. Ta má shodou okolností dnes svátek v kalendáři církevním. Až v Řecku má počátky toto u nás nezvyklé jméno, jež znamená „dobře mluvící" či „blahořečící" - my bychom řekli „výřečni". Toto jméno se u nás používá již jenom ojediněle a v našem starším kalendáři bychom je našli 12. února, kdy jsme si také obšírněji připomněli její mučednický příběh. Dnes se ještě zmíníme o jedné památce na tuto mladičkou mučednici.
Čtenář této knihy si možná pamatuje, že sv. Eulalie zemřela v peci. Španělský výraz pro „pekařskou pec" je horno, proto kaple, jež dosud stojí před kostelem sv. Eulalie v Méridě, nese název Horno de Santa Eulalia. Ten si už jistě každý snadno přeloží. Pec svaté Eulalie je tam k vidění dodnes a v kostele je možno číst tento nápis: „Věnován ne Martovi, nýbrž Ježíši Kristu a panně a mučednici Eulalii, jíž byl tento chrám nově zasvěcen." Tento svatostánek patřil totiž dříve bohům pohanským. Nechala jej postavit jakási Vetila římskému bohu války Martovi. O tři století později byl chrám věnován dnes nejpopulárnější španělské světici Eulalii. Úcta k ní je kromě Šp¬nělska velká i ve Francii a v Africe.Dnešní den se od revoluce ve Francii nazývá Libertas a shoduje se i s dávnou římskou slavností Lux mundi, pořádanou taktéž dnešního dne. Libertas je bohyně svobody, jejíž planoucí pochodeň naděje září i v nejtemnějších chvílích. Alespoň to tak hlásali revolucionáři. Její nejznámější socha zdobí přístav v New Yorku.