Jolana, Josef (Kentenich), Kateřina (Janovská)

Svátek mají Jolana, Josef (Kentenich), Kateřina (Janovská); P. Marie Bolestné.
Jméno Jolana, které je dnes v občanském kalendáři, má slovenský původ a snad je překladem řeckého jména Helena, tj. „světlo". Možné však je, že se jedná o maďarský prazáklad slova Jóleán, jež znamená „správná a dob¬rá dívka."
Církevní kalendář nám dnes připomíná další z mariánských svátků. Ten dnešní upozorňuje na bolest, kterou P. Marie musela prožít, když její syn umíral strašlivou smrtí na kříži. Předtím jej ještě doprovázela na strastiplné cestě k popravišti a později byla i při jeho uložení do hrobu. Po jeho skonu
" ode šla k apoštolu Janovi a zemřela zřejmé v Jeruzalémě nebo Efesu. Její kult se začal šířit takřka po celém světě a dnes prožívá opět renesanci.
V církevním kalendáři nalézáme také vzpomínku na Josefa Kentenicha. Narodil se v Gymnichu u Kolína (Německo) a je znám jako zakladatel schón-stattského díla. Tato myšlenka vznikla v roce 1914 a vyvinula se z výchovné práce tohoto kněze, kterému šlo především o prohloubení křesťanského ži¬vota. Vzniklo tak dílo, které se jako jediné zrodilo v Německu a rozšířilo se do všech pěti světadílů. K náhlému přerušení činnosti organizace došlo za války, kdy byl Kentenich jako nepřítel státu na čtyři roky uvězněn v koncentračním táboře. Na konci války kněze osvobodili a on se mohl věnovat dál své zásluž¬né práci. Netěšil se z ní však dlouho. Dostal se do sporu s mnohými církevní-
v mi osobami, které jeho činnost sledovaly. Tito lidé nakonec dosáhli svého:v roce 1951 byl Kentenich zbaven úřadu a poslán do vyhnanství do Milwau-kee (USA), odkud se dostal až za 14 let, kdy jej povolal nazpět samotný papež Pavel VI. Ten jej dokonce osobně přijal a vrátil mu kýženou svobodu. Kněz se vrátil opět do svého působiště a setrval tam až do své smrti 15. září 1968.
Dal ší světicí v dnešním kalendáři je Kateřina Janovská, která se narodi¬la v roce 1477 v Janově. Byla dcerou janovského šlechtice a původně se jmenovala Kateřina Fieschi-Adornová. Již od dětství se chtěla stát řádovou sestrou, ale rodiče ji přinutili vzít si šlechtice Adorna. Ten - na rozdíl od své ženy - bohabojný vůbec nebyl. Pil, rval se a hrál karty. Kateřina vedle něho prožívala pravé peklo. V roce 1474 se dostalo Kateřině mystického vidění a krátce poté přišel její manžel o veškeré jmění. Kateřina viděla mezi obě¬ma událostmi úzké souvislosti. Její manžel začal žít velice zbožně a Kateři¬na věnovala veškerou svou péči nemocným v Janově.