Jarmil, Marcelin a Petr, Erasmus

V občanském kalendáři má dnes svátek Jarmil či také Jaromil. Obě jména jsou nověji utvořená a zřejmě jde o varianty ke jménu Jarolím, jehož původ není zcela jasný. Není vyloučeno, že prapůvodem bylo starořecké jméno Jeroným. U nás je více rozšířena ženská podoba tohoto jména, Jarmila. O její popularitu se zasloužil zejména nesmrtelný Máchův Máj.
V církevním kalendáři dnes slaví dva světci, Marcelin a Petr. První jméno má své počátky ve starém Římě a označovalo bojovníka, neboť základem je řecké slovo marnamai („bojuji"). Petr má své základy také v Řecku. Vychází ze slova petros, což znamená „skála". Oba dnešní mučedníci zemřeli za pronásledování křesťanů v době císaře Diocletiana asi v roce 304. Jejich přátelé je pohřbili na via Labicana, později byla jejich těla přenesena do Steinbachu v Odenwaldu a okolo roku 827 do Seligenstadtu nad Mohanem (Hesensko).
Dalším dnešním oslavencem je Erasmus. Jeho jméno je odrazem řeckých slov erásmios, což značilo „líbezný" či „milostivý", a erasmós - „milování". Takže kdo nosí jméno Erasmus, ten je zkrátka líbezný až k pomilování.
Nosil je také patron námořníků, provazníků, soustružníků a tkalců. O jeho životě se nedochovalo mnoho autentických zpráv, o to více však existuje legend. Pocházel pravděpodobně z Antiochie, kde byl později biskupem. Když začal císař Diocletianus pronásledovat křesťany, musel uprchnout. Utekl na vysokou horu v Libanonu a žil tam celých sedm let v úplném osamění. Jídlo mu prý přinášel starý havran. Jednou místo něho přiletěl anděl a nakázal mu, aby se vrátil do Antiochie. Když se však Erasmus navrátil, byl okamžitě zatčen a krutě mučen. Podle legendy jej v noci zachránil opět anděl. Tentokrát jej poslal do Itálie. Během plavby však přišla prudká bouře a pohrávala si s lodičkou, na níž byl Erasmus s přáteli, a již se zdálo, že všichni bídně zahynou. V tu chvíli se začal Erasmus vroucně modlit. Sotva pronesl poslední slovo, bouře se uklidnila a loď doplula spolehlivě do cíle. Erasmus se nakonec dočkal požehnaného věku a zemřel kolem roku 303 ve Formii (Itálie). Jeho pozůstatky byly převezeny v 9. století do Gaty u stejnojmenného zálivu severně od Neapole. Dóm v Gatě nese dodnes podle světce jméno S. Eramo. Slavný mramorový velikonoční svícen uvnitř chrá¬mu, jedna z jeho největších pozoruhodností, ukazuje 48 reliéfů se scénami ze života Ježíše Krista a Erasmova.