Havel, Hedvika a Markéta (Marie Alacoque)

V občanském kalendáři má dnes svátek Havel. Ač se to na první pohled nezdá, je toto jméno latinského původu. Znělo Galus a znamenalo tedy „oby¬vatel Galie". Dnes se toto jméno u nás objevuje jenom zřídka a více se používá jako příjmení.
Sv. Havel je patronem biskupství, kantonu a města St. Gallen, ale také hus, kuřat a kohoutů (gallus = „kohout"). Havel se narodil kolem roku 550 v Irsku. Byl pokřtěn a velice brzy vstoupil do kláštera. Patřil ke dvanácti mnichům slavného irského kláštera Bangor, kteří přišli roku 590 do Francie. Havel pokračoval až k Curyšskému jezeru, kde každodenně kázal germánským pohanům v jejich rodné řeči. Přesto se mu zde nijak valně nedařilo a zdejší obyvatelé neustále obětovali svým starým bohům. Havlův společník Kolumbán to již nemohl déle snášet a jednoho dne hodil pohanský obětní oltář do ohně a obětní dary do jezera. Před smrtí se oba spasili spěšným útěkem do Bregenzu. Zde se jim vedlo jen o málo lépe, již za tři roky je zdejší pohané vyhnali pryč. Potom se jejich cesty rozdělily. Kolumbán odešel do severní Itálie a Havel zůstal u Bodamského jezera, kde si vystavěl poustevnu v tzv. Mlýnské úžlabině. Zde se Havlovi začalo konečně dařit. Stal se žádaným rádcem místního lidu. Jeho věhlas vzrostl natolik, že mu v roce 615 nabídli biskupský úřad v Konstanci, ale on odmítl. O pět let později mu přišla podobná nabídka z Luxeuilu, kde pro změnu chtěli, aby se stal jejich opatem. On však byl šťasten jenom ve své poustevně a u toho již zůstalo. Dožil se vysokého věku a zemřel prý 16. října roku 640 v Arbonu (Švýcarsko). Byl pochován ve své poustevně a již za 80 let zde vzniklo opatství zvané St. Gallen, v němž opat Otmar zavedl benediktinskou řeholi. Až do dnešního dne svědčí zdejší barokní klášterní objekt o nebývalém rozkvětu jednoho z nejvýznamnějších opatství Evropy, jehož historie se odvíjela neporušeně po dvanáct staletí. Havlův hrob byl poutním místem až do reformace a ještě v 19. století tam bylo zvykem žehnat víno, které mělo pomáhat proti horečkám.
V církevním kalendáři dnes najdeme dvě světice, Hedviku a Markétu. Hedvika má v našem občanském kalendáři svátek zítra, dnes si proto povíme něco o Markétě. Toto jméno znamená „perla" a má patrně íránský původ.
V kalendáři je Markét více, dnes si připomínáme Markétu Marii Alaco-que, která se narodila 22. července roku 1647 v burgundském Lauthecour (Francie) v rodině soudce. Když bylo dívce 8 let, zemřel jí otec a ona navíc onemocněla těžkou dětskou obrnou. Nemoc však náhle odezněla a dívka brzy potom vstoupila do salesiánského kláštera v Paray-le-Monial. Marké¬ta měla od ukončení své těžké nemoci mnoho vidění. Nejdůležitější se odehrálo 16. června 1675, kdy spatřila Ježíše, který jí uložil, aby dala zavést svátek Srdce Ježíšova. Markéta zemřela 16. října 1690 a papež Pius IX. zavedl tento svátek oficiálně v polovině 19. století