Dobromila, Agáta, Háta a Dobruše

Ač se to na první pohled nezdá, máme dnes v kalendáři jedno jméno. Jak Dobromila, tak i Agáta, Háta a Dobruše totiž znamenají totéž. Nejstarší je Agáta, která pochází z řeckého slova agathós, „dobrý". Rátaje českou zkráceninou a Dobromila s Dobruší jejím překladem.Nejznámější naší Dobromilou je zřejmě paní Magdalena D. Rettigová (31. 1. 1785-5. 8. 1845), která se proslavila jako vynikající autorka ku-chařských knih. Narodila se ve Všeradicích, kde byl její otec purkrabím. Ztratila jej však již v sedmi letech. V té době už nebylo naživu ani jejích 5 sourozenců. Zůstala tak sama s matkou a obě odešly do Prahy, kde žily u zámožné tety, matčiny sestry. Zde získala mladá dívka základní informace o domácím hospodaření. Musela v rodině se vším pomáhat, přitom ale nezanedbávala ani další vzdělávání. Poznávala vše nové z knih a sama se ta¬ké naučila číst a psát česky - doposud totiž bylo její vychování ryze německé. Německy psala i své první literární pokusy, ostatně stejně jako K. H. Mácha a další. Zásadní obrat v jejím životě znamenala známost a později sňatek s vlastencem Janem S. Rettigem. Vzali se roku 1808 a o deset let později odešli z Prahy do Ústí nad Orlicí. Teprve zde začala Rettigová psát česky. Nejprve jenom drobnosti, které otiskovala ve vlasteneckém tisku. V roce 1824 byl její manžel přeložen do Rychnova nad Kněžnou, čímž se paní Dobromila přiblížila kulturnímu hradeckému prostředí. Nakonec se roku 1834 přestěhovali do Litomyšle, kde působila Rettigová až do své smrti. Napsala sice mnoho drobných článků a povídek, nesmrtelnost si však získala především jako spisovatelka kuchařské knihy nazvané Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých pokrmech pro dcerky české a moravské (1826, 1831). V tomto oboru vydala ještě Pojednám o telecím mase (1843) a Kafíčko a vše, co je sladkého (1843). Sepsala však i své celoživotní zkušenosti z chodu domácnosti. Sem spadají poučné spisy Dobrá rada slovanským vesničankám (1838) a Mladá hospodyňka v domácnosti (1840). Záslužnější a důležitější však bylo její působení vlastenecké. Její zásluhou se národní myšlenky začaly šířit i mezi ženami. Rettigová působila slovem, poučováním i knihou. Šířila u žen zálibu v českém čtení, spisovala pro ně knihy a manifesty, v nichž je povzbuzovala k vlastenectví a čtení českých knih. Některé z jejích beletristických plodů došly ve své době veliké obliby.